Předmět ochrany
Smilkové vřesoviště s pramennými vývěry, na kterých v nižších částech dochází k zrašelinění a tvorbě mokřadů. Výskyt hořečku českého, tolije bahenní, rosnatky aj.
Smilkové vřesoviště s pramennými vývěry, na kterých v nižších částech dochází k zrašelinění a tvorbě mokřadů. Výskyt hořečku českého, tolije bahenní, rosnatky aj.
| Rozloha | 29,16 ha |
| Nadmořská výška | 585 - 625 m |
| Území je zvláště chráněno od | 1. 12. 1990 |
| Orgán ochrany přírody | AOPK ČR - RP Východní Čechy |
| Výpis z rezervační knihy | výpis z rezervační knihy |
PR leží v nejvyšších partiích „náhorní plošiny“, která je ze severu ohraničena údolím Chrudimky a z jihu svahy železnohorského plutonu, které jsou v oblasti Podmoklan a Libice nad Doubravou převrstveny druhohorními sedimenty tehdejšího křídového moře. Geologickým podkladem jsou zde ruly ohebského krystalinika a žuly nasavrckého plutonu. Jedná se o pramennou oblast, v PR se nachází množství různě velkých pramenišť a podmáčených terénních depresí, západní část je podmáčená plošně. Půdy mají nízký obsah živin, především v sušší východní části jsou mělké, místy vystupuje horninové podloží až na povrch.
Na území PR převládají bezlesá společenstva, která zde vznikala po tisíce let činností člověka (odlesňování a následné využívání travních společenstev jako pastviny a sečené louky), tzv. sekundární bezlesí. Lesní formace mají velice omezené zastoupení, převládají smrkové porosty, v menší míře také drobné březové háje, soiltéry borovic aj. Bezlesá vegetace je velice pestrá, což je dáno heterogenním prostředím, především mírou dostupnosti vody. V západní části, která je vodou dobře zásobena, převažují různě podmáčená stanoviště vysychavých bezkolencových luk a podmáčených pcháčových luk. V silně zvodnělých partiích se vyvinula společenstva rašelinišť a slatinišť. Do těchto partií je soustředěn výskyt mnoha vzácných a zákonem chráněných druhů rostlin. Můžeme zde potkat orchideje kruštík bahenní (Epipactis palustris – kvete v první půli VII na slatiništích), prstnatec májový (Dactylorhiza majalis – VI, slatiniště, vlhké louky), mečík střechovitý (Gladiolus imbricatus – VI-VII, vlhké louky), všivec lesní (Pedicularis palustris – V, slatiniště, krátkostébelná vegetace obecně), hadí mord nízký (Scorzonera humilis – V, suché okraje luk), ostřice Davallova (Carex davalliana – V-VI, slatiniště bezkolencové louky), o. blešní (C. pulicaris – V-VI, slatiniště bezkolencové louky), vachta trojlistá (Menyanthes trifoliata – IV-V, nejvlhčí partie rašelinišť), suchopýr širolistý (Eriophorum latifolium – VI-VII, slatiniště), upolín nejvyšší (Trollius europaeus – V-VII – vlhké louky). Ve východní části PR, která je obecně sušší, převládají nízkostébelné trávníky a vřesoviště s dominantní smilkou tuhou (Nardus stricta) avřesem obecným (Calluna vulgaris). Vodou ovlivněná stanoviště se zde vyskytují jen maloplošně v zamokřených terénních depresích a na prameništích. Pouze v těchto partiích lze najít zvláště chráněné druhy toliji bahenní (Parnassia palustris – VIII, slatiniště), rosnatku okrouhlolistou (Drosera rotundifolia – VII, slatiniště, rašeliniště s vysokým pokryvem mechorostů).
Vzhledem k velikosti a pestrosti území je i zdejší fauna velice pestrá s výskytem mnoha vzácných a chráněných druhů. Z bezobratlých jsou nejvýznamnějšími obyvateli PR motýli modrásek bahenní (Maculinea nausithous), m. očkovaný (M. telejus) a hnědásek rozrazilový (Melitaea diamina) a brouci Eubria palustris, Auletobius sanguisorbae a Cryptocephalus octopunctatus. Z obratlovců je významná přítomnost některých druhů obojživelníků (např. čolek horský (Triturus alpestris)), plazů (např. ještěrka živorodá (Zootoca vivipara), užovka obojková (Natrix natrix), slepýš obecný (Anguis fragilis) a zmije obecná (Vipera berus)) a ptáků (např. ťuhýk obecný (Lanius collurio), bramborníček hnědý (Saxicola rubetra) a chřástal polní (Crex crex).
Až do 50. let 20. století byla na většině plochy PR provozována obecní pastvina. Od pastvy se posléze upustilo a lokalita byla ponechána ladem několik desítek let. Po vyhlášení PR byla započata pravidelná péče, která zahrnovala jak jednorázové tak opakované zásahy. Z jednorázových zásahů se jedná především o příležitostné vyřezávky náletových dřevin, budování tůní pro obojživelníky, kamenných zídek pro plazy a obnovu zarůstajících vřesovišť narušením drnu a vytvořením obnažených ploch. Pravidelná údržba sestává především z kosení lučních porostů a pastvy stády skotu, ovcí a koz.
Dle zřizovací vyhlášky z listopadu 1990 je vstup veřejnosti do PR zakázán. Vstup je tedy vázán na výjimku orgánu ochrany přírody.
Území leží v chráněné krajinné oblasti Železné hory
Zachovalá vřesoviště a suché smilkové trávníky v PR Zubří jsou ukázkou typické podhorské krajiny minulosti. (Foto Z. Růžičková)
Na podmáčených prameništích vykvétají na jaře koberce vachty trojlisté. (Foto Z. Růžičková)
Detail dekorativního květenství vachty trojlisté. (Foto V. Peřina)
Bílé chumáče suchopýru úzkolistého indikují trvale podmáčená stanoviště s nízkým obsahem živin. (Foto Z. Růžičková)
Všivec lesní - typický obyvatel suchých podhorských trávníků a slatinišť. (Foto J. Horník)
Časně zjara rozkvétají na vlhkých pcháčových loukách žlutá květenství starčku potočního. (Foto Z. Růžičková)
Podzim v PR Zubří se zlatavými čupřinami bezkolence modrého. (Foto Z. Růžičková)
Rozptýlená zeleň v PR Zubří umocňuje vysokou krajinářskou a estetickou hodnotu lokality. (Foto Z. Růžičková)
Pohled na vrchní planinu s květnatými podmáčenými loukami. (Foto J. Horník)
Skokan krátkonohý využívá střídavě vlhké louky a vodní plochy. (Foto V. Peřina)
Mělké tůně v PR Zubří jsou ideálním stanovištěm pro rozmnožování obojživelníků a vážek. (Foto Z. Růžičková)
Vřesovistě na podzim. (Foto Z. Růžičková)