Ochrana typů polopřirozených nelesních společenstev vázaných na geomorfologii terénu a vodní režim. Jde zejména o uchování floristického bohatství regionu.
Rozloha | 2,45 ha |
Nadmořská výška | 500 - 560 m |
Území je zvláště chráněno od | 21. 12. 1988 |
Orgán ochrany přírody | AOPK ČR - RP SCHKO Beskydy |
Výpis z rezervační knihy | výpis z rezervační knihy |
Oblast vývoje godulského paleogenu s vrstevním sledem zahájeným vrstvami podmenilitovými, dále menilitovými a krosněnskými s ocky ciežkowických pískovců. Mírné svahy jsou u prvních dvou ploch překryté vlhkými deluvii, mírný svah třetí plochy pod temenem hřbítku odolných pískovců pokrývá mělké suché kamenité deluvium. Sedimenty jsou pokryty kambizeměmi.
Na první ploše převažují společenstva mezofilních luk třídy Arrhenatheretea, jsou doplněna společenstvy svazu Caricion fuscae a podsvazu Calthenion. Počátkem léta plocha rozkvétá několika stovkami rostlin mečíku střechovitého (Gladiolus imbricatus). Hojný je taképrstnatec listenatý (Dactylorhiza longebracteata), p. májový (D. majalis), vstavač mužský (Orchis mascula) a hadí mord nízký (Scorzonera humilis). Běžnými druhy jsou blatouch bahenní (Caltha palustris), ostřiceprosová (Carex panicea), o. obecná (C. nigra), o. žlutá (C. flava), pcháčpotoční (Cirsium rivulare) a p. bahenní (C. palustre). Mimo podmáčené plochy roste např. kopretina bílá (Leucanthemum vulgare agg.), bukvice lékařská (Betonica officialis), bradáček vejčitý (Listera ovata), třezalka skvrnitá (Hypericum maculatum) aj.
Druhou plochu pokrývají společenstva svazu Caricion fuscae, maloplošně Sphagno recurvi-Caricion canescenstis. Bylinný porost je tvořen např. prstnatcem listenatým, p. májovým, kruštíkem bahenním (Epipactis palustris), ostřicí prosovou, o. obecnou, o. žlutou, o. zobánkatou (C. rostrata) a mečíkem obecným. Životaschopnou populaci vytváří vachta trojlistá (Menyanthes trifoliata), hojný je všivec ladní (Pedicularis sylvatica) . Ještě do poloviny devadesátých let zde byla pozorována rosnatka okrouhlolistá (Drosera rotundifolia). Mechové patro je dobře vyvinuto, tvoří jej především rašeliníky (Sphagnum spp.) a ploníky (Polytrichum spp.).
Na třetí ploše je vyvinuto druhotné společenstvo s nízkým počtem druhů. Z dřevin převládá jalovec obecný (Juniperus communis) vytvářející hustý porost, doprovází jej jeřáb ptačí (Sorbus aucuparia), ojediněle borovice lesní (Pinus sylvestris) a smrk (Picea abies) V podrostu je hojná borůvka černá (Vaccinium myrtillus) a vřes obecný (Calluna vulgaris) tvořící souvislé porosty. Součástí bylinného patra je pupava bezlodyžná (Carlina acaulis) , rozrazil lékařský (Veronica officinalis), violka psí (Viola canina), vemeník dvoulistý (Platanthera bifolia), vítod obecný (Polygala vulgaris), jestřábník zední (Hieracium murorum) aj.
Inventarizační průzkum bezobratlých nebyl dosud proveden. Vlhká stanoviště osídlují mlok skvrnitý (Salamandra salamandra), skokan hnědý (Rana temporaria) a kuňka žlutobřichá (Bombina variegata). Všechny tři plochy jsou součástí pestré kulturní krajiny s loukami, pastvinami a podhorskými lesy, zijí na nich bězné i vzácnější druhy obratlovců, např. ještěrka živorodá (Zootoca vivipara), užovka obojková (Natrix natrix), zmije obecná (Vipera berus), poštolka obecná (Falco tinnunculus), káně lesní (Buteo buteo), hrdlicka divoká (Streptopelia turtur), datel cerný (Dryocopus martius), veverka obecná (Sciurus vulgaris) aj.
Území leží v chráněné krajinné oblasti Beskydy