Společenstva vzácných a chráněných druhů rostlin a živočichů vázaných na mozaiku převládajících pestrých nelesních biotopů (zejména suché trávníky, raná sukcesní stádia) a fragmentárních porostů dřevin.
Rozloha | 54,50 ha |
Nadmořská výška | 242 - 300 m |
Území je zvláště chráněno od | 5. 8. 2016 |
Orgán ochrany přírody | AOPK ČR - RP Jižní Morava |
Výpis z rezervační knihy | výpis z rezervační knihy |
Orograficky náleží území do Milovické pahorkatiny, kterou tvoří paleogenní flyš překrytý z velké části pleistocenní spraší. Většinu území PP tedy z geologického pohledu pokrývají spraše a sprašové hlíny. Snížená místa pozemku jsou tvořena fluviálními a deluviofluviálními kvartérními sedimenty, dále pak marinními jíly a vápenci třetihorního stáří. Půdní reakce je neutrální až zásaditá.
Vegetace je tvořena mozaikou širokolistých suchých trávníků svazu Cirsio-Brachypodion pinnati, vysokých mezofilních a xerofilních křovin a ruderální bylinnou vegetací mimo sídla. Ve dvou terénních sníženinách, ve vlhčích letech ovlivněných stojatou vodou, se nachází porost dřevin, který má ve své zachovalejší části charakter silně degradovaného údolního jasanovo-olšového luhu. Podél silnice Mikulov-Milovice se nachází vysázený porost trnovníku akátu. Místy se nachází výsadby ovocných dřevin. Dominantu širokolistých suchých trávníků zde tvoří válečka prapořitá (Brachypodium pinnatum), srha laločnatá (Dactylis glomerata), místy rovněž sveřep vzpřímený (Bromus erectus), v nižší vrstvě se zpravidla vyskytuje kostřava žlábkatá (Festuca rupicola). Místy jsou rovněž porosty degradovány ovsíkem vyvýšeným (Arrhenatherum elatius). Z druhů charakteristických pro širokolisté suché trávníky se na lokalitě dále nachází např. řebříček chlumní (Achillea collina), hlaváček jarní (Adonis vernalis), kozinec vičencovitý (Astragalus onobrychis), prorostlík srpovitý (Bupleurum falcatum), ostřice chabá (Carex flacca), ostřice Micheliova (Carex michelii), pupava obecná (Carlina vulgaris), chrpa čekánek (Centaurea scabiosa), čilimník zelenavý (Chamaecytisus virescens), pryšec chvojka (Euphorbia cyparissias), jahodník trávnice (Fragaria viridis), svízel syřišťový (Galium verum), chrastavec rolní (Knautia arvensis), hrachor širolistý (Lathyrus latifolius), máchelka srstnatá (Leontodon hispidus), černýš hřebenitý (Melampyrum cristatum), jehlice trnitá (Ononis spinosa), smldník jelení (Peucedanum cervaria), jitrocel prostřední (Plantago media), pryskyřník mnohokvětý (Ranunculus polyanthemos), šalvěj luční (Salvia pratensis), šalvěj přeslenitá (Salvia verticillata), hlaváč žlutavý (Scabiosa ochroleuca), čičorka pestrá (Securigera varia), ožanka kalamandra (Teucrium chamaedrys), lněnka lnolistá (Thesium linophyllon) a violka srstnatá (Viola hirta). Při inventarizaci v roce 2014 bylo zaznamenáno na území navrhované PP přesně 300 druhů rostlin, z toho je celkem 37 taxonů zařazeno mezi ohrožené a 3 taxony mezi chráněné.
Území je zoologicky velmi cenné. Zásadní roli ve stávající druhové pestrosti území sehrálo jeho využívání v minulosti. Pojezdy těžkou technikou, budování zákopů, krytů a další terénní úpravy, požáry a střelba vedly k periodickému a prostorově rozrůzněnému narušování povrchu půdy. Výsledkem byla koexistence velkého množství druhů přizpůsobených na různě disturbované a různě sukcesně staré biotopy. Pestrá mozaika biotopů různého sukcesního stáří a různě disturbovaných ploch umožňovala přežívat druhům, které v okolní krajině již nenacházely vhodné biotopy (intenzivně zemědělsky využívaná krajina, chráněná území s bezzásahovým nebo uniformním managementem). Upuštění od těchto aktivit (r. 2000) znamenalo nežádoucí posun sukcese směrem k zapojeným trávníkům a zarůstání ploch křovinami. Pro uchování přírodního bohatství PP Na cvičišti je nutné neprodleně obnovit disturbanční management v co nejširším měřítku (pojezdy těžkou technikou, strhávání svrchní vrstvy půdy, pyromanagement, apod.). Výsledky výzkumů na opuštěných vojenských cvičištích ČR ukazují, že již několik let po odchodu armády dochází k poklesu druhové diverzity území a mizí především nejcitlivější druhy, vázané na raná sukcesní stádia.
Zoologické průzkumy území se dosud soustředily především na dvě skupiny živočichů - denní motýly a ptáky. V prvém případě bylo zaznamenáno 68 druhů denních motýlů. To představuje bezmála polovinu všech denních motýlů ČR. Ohrožených druhů bylo nalezeno celkem 15. Bohatá společenstva motýlů zahrnují druhy vázané na specifické biotopy, jako např. stepi s porosty nízkých křovin (ostruháček kapinicový (Satyrium acaciae), bourovec trnkový (Eriogaster catax)), stepi s nezapojeným trávníkem či pravidelně narušované plochy (modrásek jetelový (Polyommatus bellargus), modrásek hnědoskvrnný (Polyommatus daphnis), okáč medyňkový (Hipparchia fagi)) či řídké lesy a lesní lemy (okáč pýrový (Pararge aegeria), okáč ovsový (Minois dryas)). Celkem zde bylo zaznamenáno 13 druhů modrásků, 9 druhů soumračníků či 14 druhů okáčů. Průzkum ornitofauny prokázal přítomnost 40 druhů ptáků. Mezi ochranářsky významné patří druhy vázané na křoviny (např. ťuhýk obecný (Lanius collurio), pěnice vlašská (Sylvia nisoria)), dále strnad luční (Emberiza calandra), bramborníček černohlavý (Saxicola rubicola), druh který je vázaný na plochy s obnaženou půdou, podobně jako ubývající skřivan polní (Alauda arvensis). Vyskytuje se zde moudivláček lužní (Remiz pendulinus), včelojed lesní (Pernis apivorus) zde nachází bohaté zdroje potravy (blanokřídlý hmyz). Ve stromech hnízdí strakapoud velký (Dendrocopos major) nebo krutihlav obecný (Jynx torquilla). Narušované plochy s odhaleným půdním povrchem poskytují útočiště také řadě druhů samotářských vosiček a včel, na kterých parazitují další druhy blanokřídlých nebo majkovití brouci. Významné je také zastoupení druhů hmyzu, vázaných na přítomnost mrtvého či odumírajícího dřeva (např. dutinové druhy zlatohlávek skvostný (Protaetia aeruginosa) či zdobenec měnlivý (Gnorimus variabilis) nebo lesák rumělkový (Cucujus cinnaberinus)). Z obojživelníků jsou zde přítomny druhy vykazující menší vazbu na vodní prostředí (skokan štíhlý (Rana dalmatina), rosnička zelená (Hyla arborea), ropucha zelená (Bufo viridis) a obecná (Bufo bufo)). Plazy zastupuje kromě běžné ještěrky obecné (Lacerta agilis) také vzácnější slepýš křehký (Anguis fragilis) a užovka hladká (Coronella austriaca).
Přírodní památka je volně přístupná. Jde však o bývalý vojenský prostor a je tedy nutné se zde pohybovat oparně neboť terén je značně nerovný a nelze vyloučit ani výskyt nevybuchlé munice.
O PP Na cvičišti můžete podrobnější informace získat zde:
e-věstník SCHKO Pálava 1/2016 | e-Vestnik_SCHKO_Palava_2016_01.pdf |
plán péče o PP Na cvičišti | plán péče PP Na cvičišti 2016-2021 |
digitální registr ústředního seznamu ochrany přírody | http://drusop.nature.cz/ost/chrobjekty/zchru/index.php?SHOW_ONE=1&ID=14662 |
článek o PP Na cvičišti | http://www.rmm.cz/regiom/2016/04_dedek.pdf |