Předmět ochrany
Pestrý komplex lučních, mokřadních a vodních biotopů v říční nivě Nežárky, jehož podstatnou složkou je provázaný systém mělkých vodních nádrží, hlubších tůní a jezírek v místě vytěženého ložiska rašeliny, které byly ponechány přírodní obnově spontánní sukcesí.; Stanoviště a populace mnoha ohrožených a chráněných druhů rostlin, např. leknínu bělostného (Nymphaea candida), bublinatky bledožluté (Utricularia ochroleuca), aldrovandky měchýřkaté (Aldrovanda vesiculosa), rosnatky okrouhlolisté (Drosera rotundifolia), bazanovce kytkokvětého (Lysimachia thyrsiflora), rdestu alpského (Potamogeton alpinus) a živočichů, např. desítek druhů vážek (Odonata), vázaných především na dystrofní vody jezírek po těžbě rašeliny a na mělké mokřady a luční hydrosérie v nivě Nežárky, při vyšších průtocích pravidelně přeplavované.
Geologie
Přírodní památka Kramářka vyhlášená Správou CHKO Třeboňsko 1. ledna 2016 se nachází při okraji široké říční nivy na pravém břehu Nežárky jižně od Hamru na ploše 35,50 ha. Hydrologicky provázaný systém různě hlubokých a rozlehlých depresí, tůní a jezírek v místě historické těžby rašeliny, periodicky přeplavovaný při jarních a letních záplavách.
PP Kramářka, foto RNDr. Jan Ševčík
Flóra
Stanoviště a populace mnoha ohrožených a chráněných druhů rostlin, např. leknínu bělostného (Nymphaea candida), bublinatky bledožluté (Utricularia ochroleuca), aldrovandky měchýřkaté (Aldrovanda vesiculosa), rosnatky okrouhlolisté (Drosera rotundifolia), bazanovce kytkokvětého (Lysimachia thyrsiflora), rdestu alpského (Potamogeton alpinus).
Skokan ostronosý, foto Ing. Josef Hlásek
Fauna
Z hlediska živočichů je území významné především výskytem druhů vázaných vodní a mokřadní stanoviště. Z bezobratlých je významně zastoupena fauna z řádů Odonata a Coleoptera. Vedle vážky jasnoskvrnné (Leucorrhinia pectoralis) za zásadní lze považovat zejména šidélko lesklé (Nehalennia speciosa), jehož výskyt je řazen mezi druhy kriticky ohrožené. Žijí zde vážka temnoskvrnná (Leucorrhinia rubicunda), lesklice skvrnitá (Somatochlora flavomaculata), šídlo sítinové (Aeshna juncea), šídlatka tmavá (Lestes dryas), šídlatka hnědá (Sympecma fusca), šidélko kopovité (Coenagrion hastulatum) a šidélko malé (Ischnura pumilio). Z významných druhů vodních brouků byly na předmětné lokalitě potvrzeny např. Hydroporus scalesianus, Hydrophilus aterrimus, Rhantus suturellus, Graphoderus zonatus, Dytiscus circumcinctus a Dytiscus circumflexus nebo Hydaticus aruspex. Potvrzen zde byl i výskyt vodních pavouků - lovčíka vodního (Dolomedes fimbriatus) a mokřadního (Dolomedes plantarius). Z obratlovců se zde vyskytuje několik druhů obojživelníků včetně skokana ostronosého (Rana arvalis), z ryb je významná populace piskoře pruhovaného (Misgurnus fossilis) či karase obecného (Carassius carassius). Hnízdí zde např. žluna šedá (Picus canus), moták pochop (Circus aeruginosus), bekasina otavní (Gallinago gallinago) nebo hýl rudý (Carpodacus erythrinus) a řada dalších chráněných druhů ptákiů
Bekasina otavní, foto RNDr. Jan Ševčík
Způsoby péče o území
Od roku 1995 se území stalo součástí druhé zóny CHKO Třeboňsko a bylo začleněno do stejnojmenného lokálního biocentra vloženého do regionálního biokoridoru Nežárky. Vývoj specifických vodních a mokřadních biotopů a na ně vázaných druhů rostlin a živočichů v místě těžby rašeliny zvýšil biologickou hodnotu lokality a její atraktivitu pro profesionální i amatérské přírodovědce.
Moták pochop, foto RNDr. Jan Ševčík
Omezení pro návštěvníky
Nepřístupnost a celková podmáčenost území, terén narušený jezírky a stokami po těžbě rašeliny a převaha bezlesí vytvářejí mimořádně špatné podmínky pro lesní hospodářství. Zemědělské využití je komplikováno silným podmáčením pozemků a jejich zaplavováním při vyšších vodních stavech. Územím PP protéká drobný tok Kramářský potok (celková délka cca 6 km), který odvodňuje přilehlé polesí.
