Lesní porosty tvořené společenstvy bazifilních teplomilných doubrav; trvalé travní porosty tvořené společenstvy slatinných luk s pěchavou slatinnou, bezkolencových luk a ostřicových porostů; vzácné a ohrožené druhy rostlin, zejména populace druhů pěchava slatinná, hvozdík pyšný a vstavač bahenní, včetně jejich biotopů; vzácné a ohrožené druhy živočichů, zejména populace druhů roháč obecný a vrkoč útlý, včetně jejich biotopů
| Rozloha | 21,70 ha |
| Nadmořská výška | 227 - 235 m |
| Území je zvláště chráněno od | 1. 12. 2014 |
| Orgán ochrany přírody | AOPK ČR - RP SCHKO Kokořínsko - Máchův kraj |
| Výpis z rezervační knihy | výpis z rezervační knihy |
Reliéf území je plochý s mírným spádem směrem k Dlouhopolskému rybníku. Přibližně dvě třetiny území zaujímají litorální a epilitorální porosty v přítokové části Dlouhopolského rybníka, zbylou jednu třetinu tvoří lesní porost převážně charakteru teplomilné doubravy s druhy bezkolencových luk.
Geologickým podkladem jsou na většině území silicifikované vápnité jílovce a slínovce svrchní křídy, v okolí vodotečí nezpevněné holocénní hlíny a písky. Půdním typem jsou kambizemě pelické.
Dlouhopolský rybník je druhý v soustavě tří rybníku. Hlavním přítokem je Dlouhopolský potok, který vytéká z prvního rybníka soustavy, Kopičáckého. Kromě toho je napájen několika dalšími přítoky, z nichž dva mají celoroční průtok a další čtyři vodoteče mají spíše periodický charakter.
Národní přírodní památka Dlouhopolsko vznikla k ochraně slatinných luk s pěchavou slatinnou, bezkolencových luk, ostřicových porostů a lesních porostů bazifilních teplomilných doubrav, dále vzácných a ohrožených druhů rostlin, zejména pěchavy slatinné (Sesleria uliginosa), hvozdíku pyšného (Dianthus superbus) a vstavače bahenního (Orchis palustris), včetně jejich biotopů a vzácných a ohrožených druhů živočichů, zejména populace druhů roháč obecný (Lucanus cervus) a vrkoč útlý (Vertigo angustior).
Vegetace území tvoří, zejména v jižní a jihozápadní části, poměrně ucelenou hydrosérii. Na litorální rákosiny navazuje několikametrový pás porostů vysokých ostřic, dále slatinné louky, které na vyšších úrovních mikroreliéfu přecházejí do vegetace střídavě vlhkých bezkolencových luk, na některých místech s přechodem k suchým trávníkům. Pěchava slatinná (Sesleria uliginosa) zde vytváří rozsáhlé porosty ve slatinných a bezkolencových loukách. Ve slatinných partiích blíže k rybníku je těžiště výskytu vstavače bahenního (Orchis palustris), kterých tu každoročně kvete několik set. Hojný je hadí jazyk obecný (Ophioglossum vulgatum), ostřice Hostova (Carex hostiana), pampelišky sekce Palustria. V bezkolencových loukách leží těžiště výskytu hořečku nahořklého pravého (Gentianella amarella subsp. amarella), violky nízké (Viola pumila), hořce hořepníku (Gentiana pneumonante). Jako na jedné se čtyř známých lokalit v Čechách tu roste violka vyvýšená (Viola elatior). Lesní porost má z větší části charakter teplomilné doubravy s druhy bezkolencových luk, z charakteristických druhů se hojně vyskytuje například růže galská (Rosa gallica), strdivka zbarvená (Melica picta), srpice barvířská (Serratula tinctoria), mochna bílá (Potentilla alba) a hvozdík pyšný (Dianthus superbus).
V poměrně stabilní a početné populaci se zde vyskytuje evropsky významný druh plže vrkoč útlý (Vertigo angustior), z méně běžných měkkýšů dále například kuželík tmavý (Euconulus praticola) a zrnovka slatinná (Pupilla pratensis).
Dlouhodobě probíhá monitoring ptáků členy patronátní skupiny ptačí oblasti. Z druhů, které jsou předmětem ochrany ptačí oblasti, u Dlouhopolského rybníka nepravidelně hnízdí bukáček malý (Ixobrychus minutus), z dalších například bukač velký (Botaurus stellaris) cvrčilka slavíková (Locustella luscinioides), chřástal malý (Porzana parva), chřástal polní (Crex crex), strnad luční (Miliaria calandra), křepelka polní (Coturnix coturnix) nebo rákosník velký (Acrocephalus arundinaceus).
Dříve dlouhodobě nesečené louky jsou od roku 2012 v nejcennějších částech sečeny. Postupně bude sečení rozšířeno a s různou frekvencí budou udržovány všechny luční porosty v území, dojít by mělo k výraznější redukci rákosin a jejich postupné přeměně na ostřicové porosty nebo slatinné louky, protože druhy těchto luk v nich dosud přežívání.
V lesním porostu dojde dle požadavku vlastníka postupně k obnově, v nejcennějších částech bude provedena pouze výběrná těžba a vybrané stromy budou ponechány na dožití.