Přírodní rezervace Údolí Říčky

Přírodní rezervace chrání geomorfologicky cenné krasové území jižní části Moravského krasu s jeskynními systémy (např. jeskyně Ochozská) a význačnými archeologickými lokalitami (např. jeskyně Pekárna a Švédův stůl). Významným způsobem jsou zde zastoupena přirozená a přírodě blízká lesní a lesostepní společenstva.

Ve stráních údolí je registrováno 43 jeskyní. Nejvýznamnější je 1750 metrů dlouhá Ochozská jeskyně, kterou za vyšších vodních stavů protéká podzemní Hostěnický potok. V blízkosti Ochozské jeskyně se nachází další významná jeskyně Netopýrka, jejíž spodní patro je tvořeno aktivním podzemním tokem, a dále jeskyně Malčina, která na sebe váže několik periodických povrchových přítoků.

Hydrologické poměry území rezervace jsou velice složité a komplikované. Území je tvořeno částí povodí Hádeckého potoka (potoka Říčka), potoka Hostěnického a potoka Ochozského. Složitost hydrologie spočívá v tom, že vody, které se dostávají na krasové území se postupně propadají do krasového podzemí a dále jsou odváděny měněné zcela  známým systémem podzemního krasového odvodňování do vývěrů

Centrálním tokem, který odvodňuje jižní část Moravského krasu, je Říčka, zvaná též v úseku Hádek – Vývěry Říčky Hádeckým potokem. Na území krasu přibírá pravostranný povrchový Ochozský potok a levostranný podzemní potok Hostěnický. Při vstupu Říčky do krasové oblasti u Hádku se nachází Hádecká estavela. Jde o říční estavelu, z níž při povodňových situacích vyvěrají vody Hostěnického potoka. Ve vzácných případech se zde ztrácejí vody Říčky. Mezi rybniční nádrží Pod Hádkem a Vývěry Říčky je vyvinuta řada ponorů, v nichž se potok Říčka postupně ztrácí. Významným přítokem do krasového území je Hostěnický potok, který vtéká do Ochozské jeskyně v  poloslepém údolí Hostěnického propadání. Přes dva vývěry Říčky poblíž Kaprálova mlýna všechny vyjmenované potoky vyvěrají.

Připomeňme ještě velmi důležitou archeologickou lokalitu jeskyni Švédův stůl, která je jednou ze dvou lokalit Moravského krasu s nálezy úlomků kostí z lebky neandrtálce (druhá lokalita je jeskyně Kůlna u Sloupu). Nálezy ze Švédova stolu jsou přitom označovány jako starší než v Kůlně, řádově se stáří nálezů z obou lokalit pohybuje v rozmezí 100 000 – 50 000 let.

Údolí Říčky patří k nejcennějším botanickým lokalitám Moravského krasu. V inverzních polohách vyrůstají horské a podhorské druhy, např. javor klen, měsíčnice vytrvalá, čistec alpínský aj..  Hrany  a svahy s jižní expozicí patří k lokalitám s nejbohatším zastoupením xerotermních druhů jako je mahalebka obecná, dub pýřitý, třemdava bílá, medovník velkokvětý, vstavač osmahlý,  kavyl tenkolistý, , koniklec velkokvětý, ostřice nízká aj. Významné jsou výskyty chráněných kriticky a silně ohrožených druhů pryšec vrbolistý, kosatec trávolistý a přeslička zimní.

V území přírodní rezervace se střídá teplomilné společenstvo stepí s inverzními polohami údolí s druhy podhorskými až horskými, což je velmi dobře patrné na výskytu motýlů. Žije zde největší populace chráněného jasoně dymnivkového i  další silně ohrožený motýl přástevník svízelový. Z plazů je důležitý výskyt teplomilné ještěrky zelené. Netopýři zimují především ve větších jeskyních. Nejpočetnější jsou vrápenec malý, netopýr velký a  n. brvitý.