Společenstva makrofytní vegetace tekoucích a stojatých vod, vegetace bahnitých substrátů, vegetace vysokých ostřic, nevápnitých mechových slatinišť, přechodových rašelinišť, vlhkých pcháčových luk a tužebníkových lad, smilkových trávníků a mezofilních ovsíkových luk, mokřadních vrbin, vrbových křovin hlinitých a písčitých náplavů a údolních jasanovo-olšových luhů; vzácné a ohrožené druhy rostlin a živočichů, zejména populace kriticky ohrožených druhů mihule potoční a chřástala polního, silně ohrožených druhů všivce lesního, rdestu alpského, modráska bahenního, bekasiny otavní, chřástala kropenatého, vodouše kropenatého, krutihlava obecného a ohrožených druhů prstnatce májového, hýla rudého a bramborníčka hnědého, včetně jejich biotopů
Rozloha | 60,56 ha |
Nadmořská výška | 590 - 603 m |
Území je zvláště chráněno od | 17. 6. 2014 |
Orgán ochrany přírody | AOPK ČR - RP SCHKO Žďárské vrchy |
Výpis z rezervační knihy | výpis z rezervační knihy |
Horní tok Svratky sevřený rulovými hřbety svrateckého krystalinika vytvořil denudací měkčích svorových hornin mezi obcemi Křižánky a Milovy v nadmořské výšce 590–600 m široce rozevřenou údolní nivu s ojediněle zachovaným systémem říčních meandrů. Geologické podloží je tvořeno pásmem svorů uložených v biotitických rulách a migmatitech svrateckého krystalinika a překrytých štěrkopískovými sedimenty, na nichž jsou vytvořeny oglejené aluviální půdy s kolísající hladinou podzemní vody.
V široké údolní nivě se systémem slepých ramen a periodických tůní je zachována mozaika přírodě blízkých vlhkomilných a mokřadních lučních společenstev s fragmenty údolních jasanovo-olšových luhů a vrbin lemujících meandrující vodní tok i slepá ramena s mokřady vytvářející v oblasti ojedinělý krajinný komplex. Dominuje zde mozaika mokřadní vegetace vysokých ostřic s porosty chrastice rákosovité, vlhkých pcháčových luk a tužebníkových lad. Zánikem tradičního extenzívního obhospodařování luk v údolní nivě a jeho omezením jen na plochy dostupné pro mechanizaci však došlo k ochuzení biodiverzity území. V porostu převažuje silně vonící, bíle kvetoucí tužebník jilmový, vytvářející trsy až celistvé porosty
V bahnitých náplavech Svratky žije mihule potoční, v proudném úseku pak mník jednovousý. Čolek horský využívá slepá ramena k rozmnožování, na výhřevných svazích náhonu se vyhřívá zmije obecná. Nejvýznamnější skupinou jsou zde ptáci, kteří hnízdí v podmáčených loukách. Červeně zbarvený samec hýla rudého hnízdící v trsech tužebníků, bekasina otavní létající ve svatebních letech nad loukami za rozezvučení ocasních per připomínající bučení krav, drobný bramborníček hnědý, vzácná linduška luční, ťuhýk obecný schopný ulovit hraboše i vzácný chřástal polní se svým typickým rerrp rerrp ozývající se celou noc a mnoho dalších druhů