Mokřadní stanoviště s vegetací vysokých ostřic a volnou vodní hladinou. Vzácné a zvláště chráněné druhy obojživelníků a vážek, především blatnice skvrnitá, skokan ostronosý, čolek velký, vážka jasnoskvrnná
Rozloha | 1,75 ha |
Nadmořská výška | 679 - 680 m |
Území je zvláště chráněno od | 9. 5. 2014 |
Orgán ochrany přírody | AOPK ČR - RP SCHKO Slavkovský les |
Výpis z rezervační knihy | výpis z rezervační knihy |
Většinu území pokrývá vegetace vysokých ostřic, především ostřice zobánkatá (Carex rostrata), místy je přimíšena také vzácná ostřice vyvýšená (Carex elata). Ostřice zde vytváří souvislé houpavé porosty, místy silně zrašelinělé, se suchopýrem úzkolistým (Eriophorum angustifolium) a mochnou bahenní (Potentilla palustris). Otevřená vodní plocha tvoří v současnosti jen malou část rybníka, dominantním druhem je rdest vzplývavý (Potamogeton natans), menší pokryvnosti dosahuje bublinatka jižní (Utricularia australis) a řasa parožnatka (Chara sp.). Okraje vodních ploch tvoří porosty přesličky poříční (Equisetum fluviatile). Jihovýchodní okraj rybníka je tvořen fragmentem podmáčeného a zrašelinělého lesa s borovicí lesní (Pinus sylvestris) a smrkem ztepilým (Picea abies). Při jižním okraji území se nachází blátivé a dočasně zaplavované terénní sníženiny se zevarem vzplývavým (Sparganium natans).
Čisté mělké vody zarůstající bujnou vegetací ostřic a vodních rostlin jsou ideální pro rozmnožování vzácných druhů obojživelníků a vážek. Bylo zde zaznamenáno celkem 8 druhů obojživelníků, z čehož 7 patří mezi zvláště chráněné. V případě vzácných druhů jako je blatnice skvrnitá (Pelobates fuscus) a skokan ostronosý (Rana arvalis) byla navíc zjištěna naprosto výjimečná početnost rozmnožujících se jedinců, dokládající velký význam lokality v rámci celé CHKO Slavkovský les a podle dosavadních znalostí také v jejím okolí. Kromě nejvzácnějších druhů – blatnice skvrnité, skokana ostronosého a čolka velkého (Triturus cristatus) zde byli z obojživelníků dále zaznamenáni čolek obecný (Triturus vulgaris), čolek horský (Triturus alpestris), skokan krátkonohý (Rana lessonae), ropucha obecná (Bufo bufo) a skokan hnědý (Rana temporaria). Co se týče vážek, byl zjištěn výskyt 19 druhů, z toho 6 zařazených do Červeného seznamu. Nejvýznamnějším nálezem je vážka jasnoskvrnná (Leucorrhinia pectoralis), z dalších druhů můžeme uvést např. šídlo červené (Anaciaeshna isosceles), vážku čárkovanou (Leucorrhinia dubia), šídlatku tmavou (Lestes dryas) a zelenou (L. virens) nebo šidélko kopovité (Coenagrion hastulatum).
Péče o rostliny i živočichy spočívá zejména v zachování stávajícího příznivého vodního režimu, kvality vody a proslunění lokality. Pro rozmnožování obojživelníků je důležité zachování dostatečného množství vodního sloupce a volné vodní hladiny zabráněním nebo zpomalením zazemňování rybníka, a zachování dostatečného rozsahu litorální vegetace a plovoucí vegetace. Dalším opatřením je minimalizace dravé rybí obsádky a udržení býložravé obsádky v rovnováze občasnými odlovy. Odbahnění rybníka by mělo být prováděno v období září–listopad přičemž zabránit ponechání mokřadu nasuchu déle než 3 týdny.
...své jméno dostal do té doby bezejmenný rybník na Velikonoce roku 2009, kdy byla přírodovědci objevena jeho výjimečná přírodovědná hodnota?