Přírodní památka Čertkus

Předmět ochrany

Soustava mokřadních luk, slatinišť a lučních pramenišť s charakteristickými společenstvy rostlin a živočichů a s bohatou populací motýla hnědáska chrastavcového

Flóra

Území přírodní památky tvoří velice pestrá, druhově bohatá vegetace slatinných, rašelinných a střídavě vlhkých luk, v nichž lze najít vzácné druhy jako např. vachta trojlistá (Menyanthes trifoliata), tolije bahenní (Parnassia palustris), prstnatec Fuchsův (Dactylorhiza fuchsii), prstnatec májový (Dactylorhiza majalis), kosatec sibiřský (Iris sibirica) či ostřice blešní (Carex pulicaris). Velmi významnou rostlinou, byť ne úplně vzácnou, je čertkus luční (Succisa pratensis), který je živnou rostlinou pro kriticky ohroženého hnědáska chrastavcového (Euphydryas aurinia).

Fauna

Přírodní památka Čertkus je spolu s dalšími navazujícími mokřady Tepelska osídlena menšími či většími, migračně propojenými koloniemi hnědáska chrastavcového. Přírodní památka Čertkus hostí nejpočetnější populaci v oblasti Slavkovského lesa. Kromě hnědáska chrastavcového zde bylo zjištěno dalších 48 druhů denních motýlů - mezi nejvýznamnější patří např. hnědásek rozrazilový (Melitaea diamina), modrásek lesní (Cyaniris semiargus) nebo perleťovec velký (Argynnis aglaja). Dále je zde zaznamenám výskyt několika zvláště chráněných druhů ptáků - křepelka obecná (Coturnix coturnix), krkavec velký (Corvus corax), ťuhýk šedý (Lanius excubitor) a ořešník kropenatý (Nucifraga caryocatactes).

Způsoby péče o území

Cílem péče o území je zachování druhově pestrých nelesních mokřadních stanovišť a zajištění stabilní populace hnědáska chrastavcového. Na nelesních pozemcích a zemědělské půdě bude zajišťováno kosení a vyřezávání náletových dřevin, přičemž kosení bude časováno s ohledem na vývojová stadia hnědáska chrastavcového. Pokosená biomasa bude z lokality odstraněna. Na některých sušších místech bude prováděna také občasná pastva.

Na území přírodní památky se vyskytuje 7 malých zazeměných rybníčků, jejichž postupná obnova by přispěla ke zvýšení stanovištní heterogenity, díky čemuž by vznikla nová stanoviště hlavně pro obojživelníky a ryby.

Víte že