Přírodní rezervace Ruda u Kojákovic

Předmět ochrany

Z biologického hlediska nejcennější rybník s přilehlými mokřady v jihozápadní části Třeboňska, význačné hnízdiště chráněných a ohrožených vodních ptáků. Řada cenných druhů litorální vegetace.

Geologie

Podloží tvoří diatomové jíly až diatomity domanínského souvrství (třetihory - neogén), při východním okraji území potom šedozelené neogenní jíly souvrství mydlovarského. Třetihorní vrstvy jsou slabě překryty kvartérními deluviálními písky a štěrky a rybničními sedimenty. Na části území ve výtopě rybníka  je vytvořeno rašelinné slatiniště.

Kůžička vrbová, foto Ing. Josef Hlásek

Flóra

Část zrašeliněné výtopy rybníka tvoří ustupující neobhospodařované bezkolencové louky (Molinion) s bezkolencem modrým (Molinia cerulea agg.), třtinou chloupkatou (Calamagrostis villosa), vřesem obecným (Calluna vulgaris), řídce roste prha chlumní (Arnica montana), srpice barvířská (Serratula tinctoria), řebříček bertrám (Achillea ptarmica), čertkus luční (Succisa pratensis) a smldník bahenní (Peucedanum palustre). Na dřevinné porosty vyhrnutých břehových valů s borovicemi, břízami a vrbami přímo navazují přeplavované porosty ostřic (Caricion rostrate, Caricion gracilis), které zaujímají největší plochy ve výtopě rybníka. Jen místy jsou doprovázené charakteristickým výskytem submerzních rašeliníků - rašeliníkem jednostranným (Sphagnum subsecundum), r. splývavým (S. inundatum) a mechorosty rodu srpnatka (Drepanocladus sp.).

Čírka modrá, foto RNDr. Jan Ševčík

Fauna

Nezalesněné části ostrovních deponií jsou porostlé chrasticí rákosovitou (Phalaroides arundinacea). Pásmo z ostřice zobánkaté (Carex rostrata), suchopýru úzkolistého (Eriophorum angustifolium), zábělníku bahenního (Comarum palustre), řídce i s bazanovcem kytkokvětým (Naumburgia thyrsiflora), ptačincem bahenním (Stellaria palustris) ap. dlouholistým (S. longifolia), přechází na hlubší vodě v porosty vyšších ostřic. Ty jsou tvořeny hlavně ostřicí štíhlou (Carex gracilis) s příměsí o. vyvýšené (C. elata). V plochách ostřic je značné množství různě velkých mělkých jezírek, na jejichž okrajích se ostřicové porosty bultovitě rozpadají. V jezírkách se nachází bohatá populace bublinatky jižní (Utricularia australis). Na kontaktu s eutrofizovanou vodou rybníka jsou ostřicové porosty lemovány plovoucími poli zblochanu vodního (Glyceria maxima) a nesouvislými porosty rákosu obecného (Phragmites australis) a skřípince jezerního (Schoenoplectus lacustris). Lokalita je především jedním z několika  českých hnízdišť rybáka černého (Chlidonias niger), který  tvoří malou kolonii v počtu okolo pěti párů. Dále  hnízdí kopřivka obecná (Anas strepera), pochop rákosní (Circus aeruginosus), chřástal vodní (Rallus aquaticus), bekasina otavní (Gallinago gallinago), cvrčilka zelená (Locustella naevia), bramborníček hnědý (Saxicola rubetra) a slavík modráček (Luscinia svecica). Bylo zjištěno celkem osm druhů obojživelníků, rozmnožuje se např. skokan ostronosý (Rana arvalis). Na území rezervace se vyskytují běžné druhy savců z okolních biotopů, opakovaně bylo pozorováno až pět jedinců losa evropského (Alces alces). Stabilně se zdržuje vydra říční (Lutra lutra).

Vodouch stříbřitý, foto Ing. Josef Hlásek

Způsoby péče o území

Pobřežní porosty jsou ponechávány přirozenému vývoji, jsou však značně ovlivněny vyšším obsahemživin v rybníce.

Omezení pro návštěvníky

Území není přístupné veřejnosti.

Víte že