Národní přírodní památka Na požárech

Předmět ochrany

Přirozené rašeliništní území, k poskytnutí nezbytného životního prostředí ohroženým rašeliništním biocenózám, k udržení nezbytných podmínek pro jejich další nerušený vývoj, k ochraně bohatého výskytu vzácných a ohrožených druhů rostlin a živočichů přirozeně se zde vyskytujících (hnízdění tetřívka).

Geologie

Podstatnou část území tvoří mírné erozně-denudační svahy se sklonem 5-10º. Převládajícím typem podloží jsou zde muskoviticko-biotitické a sillimanitické pararuly moldanubika Českého lesa, které překrývají kvartérní sedimenty, zejména humolity, při okrajích lemované hlinitopísčitými a hlinitokamenitými deluviálními sedimenty. Pedologicky jsou podle vlhkostního gradientu zastoupeny glejové organozemě, organozemní gleje a mimo dosah spodní vody dystrické kambizemě.

Flóra

Lokalitu tvoří cenné mokřadní a rašelinné louky, které se prolínají s rákosinami, vřesovišti a mokřadními vrbinami. Pro svůj význam bylo území zařazeno na seznam evropsky významných lokalit. V území byla zjištěna řada zvláště chráněných a ohrožených druhů rostlin, nejvýznamnější je přítomnost vrby borůvkovité v centrální části NPP, která roste pouze na 4 lokalitách v České republice. Roste zde také vrba plazivá, všivec lesní, ostřice blešní, ostřice plstnatoplodá, klikva bahenní, rosnatka okrouhlolistá a prha arnika. Terénní exkurze České vědecké společnosti pro mykologii objevila několik druhů hub uvedených v Červeném seznamu makromycetů. Nejvýznamnějším nálezem je kriticky ohrožená masenka lišejníkovitá, dosud jediný známý výskyt v Českém lese, nebo ohrožený štětináček bělavý.

Fauna

Z živočichů byl nejvýznamnější výskyt nevelké lokální populace tetřívka obecného, neboť šlo o poslední podobný výskyt v Českém lese. Bohužel populace čítající přes 30 jedinců byla na pokraji možnosti udržení. Rušení lidmi spojené s otevřením pěšího hraničního přechodu v bezprostřední blízkosti NPP v roce 1994 představovalo takový vliv, že prakticky v letech 1994 a 1995 nedošlo k toku a rozmnožování a tím byla populace odsouzena k pozvolnému vymírání. Dnes již po několik let nebyl spolehlivě tento druh v území prokázán.

Z dalších ptačích druhů má ochranářský význam hnízdění několika párů bekasiny otavní. Jako území ke sběru potravy využívá NPP i v nedalekém lesním komplexu hnízdící čáp černý. Z entomologického hlediska je lokalita významná výskytem několika druhů brouků indikujících velmi zachovalé mokřadní ekosystémy (např. Stenus kiesenwetteri, Meligethes humerosus)

Způsoby péče o území

Vzhledem k velké rozloze chráněného území a omezeným finančním zdrojům probíhá v současné době sečení botanicky nejcennějších částí na ploše přibližně 9 ha. V případě potřeby dochází k vyřezání náletu, aby nedocházelo k zarůstání těchto ploch. 

Připravuje se projekt financovaný z Operačního programu životního prostředí na záchranu tohoto jedinečného rašelinného území. Zahrnuje mozaikovité sečení a vyřezání náletových dřevin, včetně odstranění biomasy mimo plochu zásahu, čímž dojde k obnově degradovaných stanovišť a zvýšení druhové rozmanitosti zejména cévnatých rostlin.

Víte že