Přírodní památka Ondrášovy díry

Předmět ochrany

Podzemní systém pseudokrasové jeskyně a jejích ekologických funkcí. Objekt je významným geomorfologickým útvarem, dokládajícím vývoj pískovcových flyšových formací a dále ojedinělou zoologickou lokalitou s koloniemi ohrožených druhů netopýrů.

Geologie

Území náleží k centrální oblasti vývoje godulských vrstev, ve kterých se střídají mocné glaukonitické vrstvy pískovců s vrstvami jílovců a slepenců. Vznik pseudokrasových jeskyní je výsledkem druhé a třetí fáze třetihorního vývoje, kdy byla celá souvrství tektonic­kými pohyby různě deformována a lámána soustavami různě se křížících puklin a trhlin. Další vývoj je spojen s periglaciálními pochody a svahovými procesy. Tyto narušené lavicovité vrstvy pískovců byly vystaveny intenzivnímu mrazovému zvětrávání a gravitacnímu posunu hornin. Rozrušené bloky pískov­ců pak sjížděly do údolí. Sesu­vem odtržených vrstev po pod­dajných blocích jílovců a ledu vznikaly systémy puklinových chodeb i větší dutiny. Pukliny byly mnohde překryty jinou vrstvou pískovce a nakupený­mi bloky, címž vznikly různě dlouhé a různě velké podzemní prostory. Povrch byl zarovnán pokryvnými hlínami a vegetací. Územím přírodní památky pro­chází neostrá hranice mezi kambizeměmi a horskými podzoly.

V obou případech jsou pro tyto výšky příznacné malá mocnost půd, středně bohatý obsah živin a znacná skeletovitost. Délka několika zdejších jesky­ní se pohybuje od 8 do 217 m, hloubka dosahuje 34,5 m. Ob­tížně průlezné pukliny rozestu­pujících se bloků pískovců jsou poměrně úzké, krátké, bez kráp­níkové výzdoby. Jejich vývoj nebyl ještě ukomen a dochází k posunu kamenných bloků a k řícení. Proto jsou veřejnosti nepřístupné.

Flóra

Uměle založené porosty spřevahou smrku (Picea abies), vtroušeným jeřábem (Sorbus aucuparia) a bukem (Fagus sylvatica). Podrost tvoří např. třtina chloupkatá (Cálámágrostis villosa), papratka samicí (Athyrium filix-femina) a p. horská (A. distentifolium), bika lesní (Luzula sylvatica), borůvka cerná (Vaccinium myrtillus), pstrocek dvoulistý (Maianthemum bifolium), šťavel kyselý (Oxalis acetosella) a zlatobýl obecný (Solidago virgaurea).

Fauna

V jeskyních žije množství bezobratlých živocichů, úkryt v nich hledají také drobní savci. Každoročně tu zimuje ne­topýr velký (Myotis myotis), a střídavě n. vousatý (M. mystacinus), n. vodní(M.daubentonii), n. řasnatý(M. nattereri) a n. brvitý (M. emarginatus).