Přírodní rezervace Holina

Předmět ochrany

Lesní porosty odpovídající složením společenstvům květnatých bučin a v menším rozsahu i bikových bučin, doplněné společenstvy přípotočních niv, představující ukázku původního složení horských smíšených lesů

Geologie

Přírodní rezervace se rozkládá necelý kilometr jihovýchodně od Lázní Kynžvart na jihozápadním svahu masivu Slavkovského lesa, který spadá do Podčeskoleské pahorkatiny. Geologické podloží rezervace v její západní části tvoří masiv amfibolitů, pod zbytkem území leží metamorfovaný granit. Na svahovinách kyselých hornin se vytvořily převážně kyselé kambizemě, místy dystrické, na lokálních výchozech a mělkých pokryvech též rankerové. Vlhká stanoviště pokrývá kambizem pseudoglejová, na nejvíce podmáčených plochách se vytvořily organozemní gleje.

Flóra

Přírodní rezervace je v současné době nejvýznamnější lesní rezervací s porosty květnatých a kyselých bučin a zbytky původních přirozených společenstev ve Slavkovském lese. V pestré mozaice různověkých porostů dominuje buk, přimíšen je smrk, jilm horský a javory. Pomístně jsou ještě zachovány porosty s převahou smrku. Na řadě míst získávají porosty díky odumřelé dřevní hmotě charakter pralesa. Jedle zde však prakticky vymizela. Mezi typické druhy rostlin zdejších listnatých lesů patří kyčelnice cibulkonosná (Dentaria bulbifera), kyčelnice devítilistá (D. enneaphyllos), vraní oko čtyřlisté (Paris quadrifolia), hrachor jarní (Lathyrus vernus), samorostlík klasnatý (Actaea spicata), hlístník hnízdák (Neottia nidus-avis) nebo dymnivka bobovitá (Corydalis intermedia). Na podmáčených stanovištích dominuje mokrýš vstřícnolistý (Chrysosplenium oppositifolium) nebo blatouch bahenní (Caltha palustris). Dále zde roste lipnice oddálená (Poa remota) nebo čarovník alpský (Circaea alpina), v acidofilních bučinách roste např. kokořík přeslenitý (Polygonatum verticillatum). Mezi zjištěnými druhy hub stojí za zmínku druhy vázané na staré bučiny, které jsou citlivé na vysokou živinovou zátěž, jako je holubinka sluneční (Russula solaris) nebo ježatec různozubý (Creolophus cirratus).

Fauna

Zachovalé původní bukové lesy lze zařadit mezi skutečné klenoty Slavkovského lesa. Různověké pralesovité porosty s četnými dutinami a dalšími úkryty ve starých stromech jsou domovem řady vzácných druhů živočichů, zejména ptáků. Mezi nejvýznamnější patří holub doupňák (Columba oenas) a lejsek malý (Ficedula parva). Z běžnějších druhů se zde vyskytují např. lejsek černohlavý (Ficedula hypoleuca), žluna šedá (Picus canus) nebo puštík obecný (Strix aluco). Budníček lesní (Phylloscopus sibilatrix), který je typickým druhem listnatých a smíšených lesů, zde dosahuje značné početnosti. Pestré bučiny a suťové lesy jsou domovem více než 30 druhů měkkýšů, z nichž nejvýznamnější je závornatka černavá (Clausilia bidentata). Na staré stromy s dutinami je vázán brouk mokřadník (Prionocyphon serricornis), drabčík (Staphylinus pubescent) nebo pestřenka (Brachypalpus laphriformis). Bezkřídlé druhy nosatců krytonosci (Ruteria hypocrita, Acalles camelus), žijící v lesním opadu, ukazují na starobylost zdejších porostů.

Způsoby péče o území

Způsoby péče o přírodní rezervaci směřují k tomu, aby byla v budoucnu ponechána samovolnému vývoji. Aktuálně je v území eliminován smrk, dosazovány jsou buky a jedle. Cílové druhy dřevin jsou chráněny před okusem zvěří. Veškerá odumřelá dřevní hmota zůstává na místě.

Víte že