Přírodní památka Mořská transgrese

Předmět ochrany

Geologické vrstvy, dokládající svrchnokřídovou záplavu - transgresi moře přes sedimenty triasu, odkryté ve stěně bývalého lomu a rostlinná i živočišná společenstva přírodě blízkého lesa na suťovém svahu

Geologie

V blízkosti obce Bohdašín na Broumovsku se už někdy na začátku 19. století, tedy v době, kdy vznikalo mnoho kamenných broumovských statků, lámal kámen v jednom z malých lomů. V několika vrstvách jsou v jeho skalní stěně uloženy stopy několika dávných období, kdy zdejší krajina vypadala úplně jinak. Tři vrstvy odlišných hornin ve stěně lomu zachycují geologický jev – mořskou transgresi na zvětralý suchozemský povrch. Před 150 miliony let křídové moře zalilo souš. Zaplavilo o 150 mil. let starší triasové říční usazeniny. Sílu záplavy dokládá vrstva slepence s valouny, mocná 20–30 cm, vzniklá v příbojové zóně. Nad ní se usadily lavice jemnozrnných pískovců postupně se prohlubujícího moře, to je třetí vrstva profilu.

Nejnižší viditelná vrstva pochází z nejstaršího druhohorního období, zvaného trias, které začalo před 251 mil. let a trvalo asi 50 mil. let. Tato vrstva je tvořena usazenými horninami, které s sebou nesla řeka. V místech, kde se nacházíme, zřejmě výrazně zpomalila svůj proud. Možná se zde vytvořilo průtočné jezero. Stejně jako řeky dnešní v něm i ta pradávná při zpomalení svého proudu ukládala mnoho materiálu. Časem se z něj vytvořily světle šedé, místy až rezavé jemnozrnné křemenné pískovce, které nejsou příliš odolné vůči zvětrávání. Nalezneme v nich valouny bílého, ale i růžového až červeného křemene. Některé jsou tvořeny minerály zvanými živce. Jejich název pochází od schopnosti obohacovat půdu o látky prospívající rostlinám. Neklidné období na konci triasu způsobilo konec ukládání této vrstvy a také pokles zdejší krajiny, kterou zatopilo moře.

Druhá zřetelná vrstva pochází z počátku posledního druhohorního období, zvaného křída, před 145 mil. lety. Na počátku tohoto období moře zaplavilo celou oblast vnitrosudetské pávne. Moře sem tehdy doslova vpadlo a přinášelo s sebou vše, co mu stálo v cestě. Vrstva vzniklá v příbojové zóně to dokazuje. Obsahuje velké valouny. Přicházející voda s sebou strhávala kameny, které cestou opracovala do krásně kulatého tvaru. Postupně se usazovaly a vyplňovaly nerovnosti a malé erozní rýhy z předešlého období.

Později v období křídy se moře rozlilo po celém území vnitrosudetské pánve a uklidnilo se. Začala se usazovat další vrstva, tentokrát z mnohem jemnějších částic. Řeky vlévající se do křídového moře přinášely různě velký a těžký materiál. Ten se zde postupně usazoval. Nejprve klesly větší úlomky hornin. Dále od pobřeží se usazovala menší zrna a vznikla tak vrstva křídových pískovců. V přírodní památce Mořská trangrese tato vrstva není nijak silná. Z její mocnosti na Broumovských stěnách či v Adršpašsko-teplických skalách se ale tají dech. Po uložení vrstvy jemnozrnného materiálu moře opět ustoupilo a naše oblast se stala trvale souší. Na vrstvu pískovců, která tak vznikla, začala působit erozní síla větru, vody a ledu a vznikla skalní města, ale to už je jiný příběh.

Flóra

Z hlediska dochovanosti přírodního prostředí je nejcennější bučina na strmém svahu nad lomem. Buk lesní tu vtroušeně doplňuje javor klen, javor mléč, zmrk ztepilý, bříza bělokorá a jeřáb ptačí. V bylinném patře najdeme acidofilní druhy jako brusnici borůvku a jemnolistou trávu metličku křivolakou i druhy květnatých bučin, např. bíle kvetoucí svízel vonný nebo prudce jedovaté vraní oko čtyřlisté. Dno bývalého lomu v současnosti pokrývají náletové dřeviny, ruderální druhy bylin jako kopřiva dvoudomá, bršlice kozí noha a pcháč oset, ale i vlhkomilné druhy pcháčových luk – pcháč zelinný, blatouch bahenní, kuklík potoční aj. Vlastní stěna lomu je téměř holá, místy porostlá mechorosty a náletovými dřevinami.

Fauna

Z větších savců sem občas zavítají běžné druhy jako srnec obecný, zajíc polní a prase divoké, které někdy využívá podmáčené plochy na dně lomu jako kaliště. Dále se tu můžeme setkat s některými druhy šelem (liška, lasice, kuna). Z ptáků zde zhnízdí zejména pěvci. Díky vhodné druhové skladbě je však při zachování starých listnáčů možno do budoucna očekávat i výskyt vzácnějších druhů ptáků vázaných na doupné stromy –  šplhavců a sov. Vlhká stanoviště obývají obojživelníci, kteří využívají k rozmnožování nedaleké tůně na přítoku Bohdašínského potoka. Kaskáda tůní je citlivě provedeným revitalizačním opatřením, které velice kladně ovlivnilo biotu přírodní památky i celého údolí, v kterém se nachází.

Způsoby péče o území

Principy péče a ochrany vycházejí především z cíle zachovat unikátní geologický profil v lomové stěně. Ochrana odkryvu ve stěně má přednost před ostatními zájmy ochrany přírody. Proto správce území pravdelně odstraňuje dřeviny z horní hrany lomu, aby ji svými kořeny nerozrušovaly. Na dně lůmku se každoročně kosí a uklízí travní porost, aby profil nezarůstal buření.

Bučina je ve velmi dobrém stavu, proto se v ní lesnicky téměř nezasahuje a staré listnáče se ponechávají až do úplného rozpadu.

Omezení pro návštěvníky

Vstup do přírodní památky není nijak omezen.

Víte že