Jedlové a klenové bučiny s typickou zvířenou a květenou, balvaniště a skalní výchozy se specifickými rostlinnými a živočišnými společenstvy
Rozloha | 13,69 ha |
Nadmořská výška | 520 - 652 m |
Území je zvláště chráněno od | 8. 8. 2008 |
Orgán ochrany přírody | AOPK ČR - RP Východní Čechy |
Výpis z rezervační knihy | výpis z rezervační knihy |
Přírodní rezervace Farní stáň je součástí rozsáhlého lesního komplexu severního úbočí stolové hory Bor. Zhruba před 90 miliony let zde bylo křídové moře, v němž se usadila mocná souvrství hornin. Vedle slínovců či prachovců se na Farní stráni setkáme i s balvany kvádrových pískovců, které budují nejvyšší partie Stolových hor. Balvaniště je vytvořeno kameny a balvany různých velikostí, které vzniklo přirozeným rozpadem skalních stěn při horní hraně Boru a jejich postupnou akumulací při jeho úpatí. Na svazích Boru jsou vydatné prameny, zčásti vodárensky využívané. V místě zvaném „Na Vápenkách“ se z pramenů bohatých na uhličitan vápenatý vysrážel pěnovec – jeden z typů sladkovodních vápenců.
Vegetaci přírodní památky tvoří zhruba stejným dílem květnaté bučiny a druhotné jehličnaté, převážně smrkové kulturní porosty. Květnaté bučiny porůstají převážně příkré či balvanité svahy. Věk lesních porostů v rezervaci se pohybuje v rozpětí cca 50–150 let. Také mrtvé dřevo hostí mnohé nižší organismy.
Bylinné patro květnatých bučin je charakterizováno například svízelem vonným, kyčelnicí devítilistou, violkou lesní nebo jedovatým vraním okem čtyřlistým. Z významnějších druhů zde můžeme nalézt lilii zlatohlavou, dymnivku dutou, kapradinu laločnatou, lýkovec jedovatý nebo také vzácnou orchidej kruštík Greuterův, který roste v silně zastíněných vlhkých místech. Další zajímavá orchidej hlístník hnízdák cizopasí prostřednictvím vláken hub na kořenech stromů.
Přírodní rezervace Farní stráň je bohatá nejen na rostlinstvo, ale i na živočištvo. Ze zástupců živočišné říše lze jmenovat významné druhy ptáků, většinou silně ohrožené. V e spodní části bukového svahu nepravidelně hnízdí čáp černý. Stromové dutiny vytesané datlem černým využívá k hnízdění řada jiných ptáků, např. holub doupňák nebo naše nejmenší sova kulíšek nejmenší. V území hnízdí sýc rousný. Z dravců sem pravidelně zaletuje za potravou krajujec lesní, včelojed lesní či sokol stěhovavý. Ze savců můžeme zahlédnout veverku obecnou nebo kunu lesní, srnce obecného či jelena evropského. V mlazinách se ukrývá prase divoké. V území se vyskytuje řada měkkýšů. Jejich výskyt dokládá lesní a podhorský charakter území, některé lze označit za indikační pro zachovalé, člověkem málo zasažené lokality.
Prioritním cílem je zachování a ochrana jedlových a klenových bučin. V lesních porostech s nižším stupněm přirozenosti, kde doposud převažovala produkce dřeva, chceme šetrným lesnickým hospodařením a rekonstrukčním managementem nastolit přírodě blízkou druhovou, věkovou a prostorovou skladbu. Dlouhodobým cílem je dosažení stavu, který umožní ponechání všech lesních porostů v přírodní rezervaci samovolnému vývoji se zachováním stávajících lesních cest vedoucích rezervací.
Území přírodní rezervace je přírodní klidovou zónou, proto je pořádání hromadných akcí povolováno zcela výjimečně. Omezen je sběr ležícího klestu, protože i toto odumřelé dříví je významné pro druhovou rozmanitost fauny a flóry.
...hlístník hnízdák je rostlinou prakticky bez chlorofylu – není schopný fotosyntézy, a je proto celý svůj život závislý na soužití (mykorhize) s houbou. Ta mu přivádí živiny z kořenů listnatých stromů, především buku. Svými vlákny tak zásobuje hlístník potřebnými živinami. Oba partneři zároveň produkují chemické látky, kterými podporují vzájemně svůj růst.
Území leží v chráněné krajinné oblasti Broumovsko
Bučina na Farní stráni. (Foto P. Kuna)
Balvaniště u studánky pod Borem. (Foto P. Kuna)
Potok pod bukovou strání. (Foto P. Holub)
Padlý buk je v rezervaci ponechán pozvolnému rozkladu. (Foto P. Kuna)
Z pramenů bohatých na uhličitan vápenatý se vysrážel pěnovec. (Foto A. Hájek)
Vřetenka obecná je běžný plž. (Foto J. Spíšek)
Skokan hnědý. (Foto J. Spíšek)
Kruštík Greuterův (Epipactis greuteri). (Foto A. Hájek)
Orchidej hlístník hnízdák cizopasí prostřednictvím vláken hub na kořenech stromů. (Foto A. Hájek)
Čáp černý v rezervaci hnídí nepravidelně. (Foto M. Pešata)