Přírodní rezervace Břidličná

Předmět ochrany

Kryogenní geomorfologické útvary (skály, kamenné proudy, kamenná moře, polygonální půdy), subalpínské a lesní biotopy klimaxových smrčin a (smrkových) bučin s prameništi a s výskytem vzácných a silně a kriticky ohrožených druhů rostlin a živočichů

Geologie

Geologicky náleží zájmové území k metamorfovaným horninám silezika, ke klenbové struktuře desenské klenby, jejíž jádro je tvořeno převážně proterozoickými rulami, odolnějšími zbřidličnatělými fylonity a metagranitoidy, které jsou lemovány paleozoickými horninami vrbenské skupiny – fylity, svory, zelené břidlice, ruly s odolnějšími kvarcity a křemennými konglomeráty s vložkami fylitu, svoru nebo ruly (viz Geologická mapa ČR). Sutě kvarcitů v horní části z. svahu obsahují bloky ze zachovalými zbytky makrofauny (ichnofosilie rodu Arenicolites Salter, brachiopodi rodu Rhenorensselaeria Kegel, misky mlžů). Jedná se o evidovanou paleontologickou lokalitu, která je příkladem zachování makrofauny v silně dynamicky postižených a regionálně metamorfovaných horninách.

Komplexní soubor periglaciálních tvarů na jedné lokalitě – polygonální půdy, kryoplanační terasy, mrazové sruby a srázy, křemencové balvanové proudy a kamenná moře na Břidličné hoře a na lokalitě Pecný dobře vyvinutý pleistocenní zarovnaný povrch typu kryoplén, soubor skalních útvarů typu tors, náznaky vývoje polygonálních půd patří k nejvýznamnějším důvodům pro vyhlášení PR Břidličná (Demek et al. 1987).

Flóra

V rámci rezervace jsou vyvinuta rostlinná společenstva horských bučin (Calamagrostio villosae-Fagetum a Calamagrostio arundinaceae-Fagetum), smrčin (Calamagrostio villosae-Piceetum, Athyrio alpestris-Piceetum) a subalpínského bezlesí (Juncion trifidi, Nardo-Caricion rigidae, Sileno-Calamagrostietum villosae (Calamagrostion villosae), Adenostylion, Dryopterido-Athyrion).

Velice cenný je zejména zachovalý přirozený vegetační gradient od bučin přes smrčiny po alpínské trávníky na severozápadních svazích Břidličné hory a západních svazích Jeleního hřbetu.

Z druhů patří k nejvýznamnějším zejména největší jesenická populace řeřišnice rýtolisté (Cardamine resedifolia), bohaté populace zvonku okrouhlolistého sudetského (Campanula rotundifolia subsp. sudetica) a patrně největší populace jalovce obecného nízkého (Juniperus communis subsp. alpina) v České republice. K dalším významným druhům patří např. ovsíř dvouřízný (Helictochloa planiculmis), zvonek vousatý (Campanula barbata), řeřišnice hořká Opizova (Cardamine amara subsp. opicii), škarda měkká pravá (Crepis mollis subsp. mollis), hvozdík pyšný alpínský (Dianthus superbus subsp. alpestris), šicha oboupohlavná (Empetrum hermaphrodium), hořec tečkovaný (Gentiana punctata), lopuštík skloněný (Hackelia deflexa), jestřábník alpský (Hieracium alpinum), meruzalka skalní (Ribes petraeum), lomikámen vždyživý (Saxifraga paniculata), violka žlutá sudetská (Viola lutea subsp. sudetica) a další.

Při mykofloristickém výzkumu území (Dvořák, 2014) bylo zaznamenáno celkem 270 druhů makromycetů. Nejzajímavější jsou druhy horských bučin hlavně v okolí Čertovy stěny a přirozených smrčin. Ze vzácnějších a ohrožených druhů, uvedených v Červeném seznamu makromycetů ČR (Holec & Beran 2006), se na území rezervace vyskytují např. tyto druhy:

vláknice štětinatá (Inocybe hystrix) – CR (kriticky ohrožený druh dle Červeného seznamu)

outkovečka citronová (Antrodiella citrinella) – EN (ohrožený druh)

šťavnatka smrková (Hygrophorus piceae) – EN

vláknice špinavá (Inocybe calamistrata) – EN

vláknice zardělá (Inocybe whitei) – EN

ryzec červenohnědý (Lactarius badiosanguineus) – EN  

kržatka vrásčitá (Tubaria confragosa) – EN

Fauna

Zoologicky není území detailně prozkoumáno, ale pravděpodobně hostí obdobnou garnituru živočichů jako navazující NPR Praděd.

Z bezobratlých živočichů je pozoruhodný druh pavouka pavučenka suťová (Wubanoides uralensis). Středoevropské populace tohoto pavouka obývající vnitřní prostory kamenitých sutí a jsou popsány jako samostatný poddruh W. u. lithodytes Schikora, 2004. Výskyt byl dosud doložen jen z kamenitých sutí v severních pohraničních pohořích z pouhých osmi polí síťové mapy. V rámci CHKO Jeseníky byl zaznamenán jen v PR Břidličná, nejbližší lokalita je na Králickém Sněžníku. Není hodnocen žádným stupněm ohrožení, protože kamenité sutě patří k nejstabilnějším biotopům vůbec a jakékoliv reálné ohrožení druhu prakticky nepřichází v úvahu. Do PR Břidličná zasahuje část populace mravence podhorního (Formica lugubris), která tvoří v sousední PR Pod Jelení studánkou rozsáhlý systém mravenišť. Potvrzený je také výskyt saranče horské (Miramela alpina), druhu, jehož jedinou významnou lokalitou je v České republice právě Pradědská hornatina. Z dalších bezobratlých, kteří jsou zároveň i zvláště chránění, se na území PR velmi pravděpodobně vyskytují střevlík hrbolatý (Carabus variolosus), kovařík Danosoma fasciatum a zástupci čmeláků rodu Bombus. Doložený je výskyt endemického okáče horského (Erebia epiphron), méně častý je okáč menší (Erebia sudetica).

Z území PR je doložen mimořádný výskyt ropuchy obecné (Bufo bufo), pravděpodobnější výskyt však zde má skokan hnědý (Rana temporaria).

Z významných druhů avifauny se zde vyskytují bělořit šedý (Oenanthe oenathe), sýc rousný (Aegolius funereus), linduška horská (Anthus spinoletta), kos horský (Turdus torquatus) a další.