Přírodě blízká společenstva květnatých a acidofilních bučin, prameništích jasenin a suťových bažankových jasenin a na ně vázané vzácné druhy živočichů.
Rozloha | 28,91 ha |
Nadmořská výška | 515 - 636 m |
Území je zvláště chráněno od | 1. 10. 2007 |
Orgán ochrany přírody | AOPK ČR - RP Východní Čechy |
Výpis z rezervační knihy | výpis z rezervační knihy |
Geologické podloží je budováno metamorfovanými horninami kutnohorského krystalinika, zejména migmatity, pararulami, rulami a fylity, zajímavý je výskyt serpentinitu neboli hadce.
Území se nachází na hlavním hřbetu Železných hor, v rámci kterého vystupuje hřebínek s podélnou osou orientovanou ve směru severovýchod-jihozápad. Svahy hřebenu jsou orientovány severozápadně, západně, jižně a jihovýchodně. Ve vrcholové části severozápadních a západních svahů vystupují na povrch skalní výchozy, probíhající zhruba rovnoběžně s podélnou osou hřebenu. V severozápadní části lokality se nachází asi 3 m vysoká osamocená skála, vzniklá mrazovým zvětráváním původního mrazového srubu, v geomorfologické terminologii označovaná jako „tor“.
Vegetace je tvořena kyselými a květnatými bučinami, suťovými lesy, bažankovými a prameništními jaseninami a z podstatné části zejména v okrajových partiích také kulturními porosty smrku ztepilého (Picea abies) s příměsí borovice lesní (Pinus sylvestris) a modřínu opadavého (Laryx decidua). Bylinné patro je poměrně chudé, výskyt zvláště chráněných druhů rostlin zde nebyl zaznamenán. Ve stinných humózních lesích lze nalézt např. kopytník evropský (Asarum europaeum) nebo bažanku vytrvalou (Mercurialis perennis), ve skalních sutích jsou hojné kapradiny jako papratka samičí (Athyrium filix-femina), na živinami bohatých bázích svahů jsou rozsáhlé porosty netýkavky nedůtklivé (Impatiens noli-tangere), v lesních okrajích a světlinách lze spatřit zvonek okrouhlolistý (Campanula rotundifolia) nebo zvonek kopřivolistý (Campanula trachelium), v lesních prameništích např. ostřici oddálenou (Carex remota) či mokrýš střídavolistý (Chrysosplenium alternifolium).
V území pravidelně hnízdí 1 pár výra velkého (Bubo bubo). Staré bukové lesy s doupnými stromy hojně využívají dutinoví ptáci, pravidelně zde hnízdí kolem 8 párů holuba doupňáka (Columba oenas) nebo 2-3 páry lejska malého (Ficedula parva). Lovit do rezervace létá krahujec obecný (Accipiter nisus) a jestřáb lesní (Accipiter gentilis).
Vedle přírodních společenstev bučin, suťových lesů a jasenin se na podstatné části území nachází kulturní smrkové porosty s příměsí borovice lesní a nepůvodního modřínu opadavého. Listnaté porosty jsou ponechány bez zásahu včetně ponáchání odumřelého dřeva k zetlení. Aktivní péče je směřována do kulturních lesů, kde je postupně snižováno zastoupení smrku a naopak je výsadbou zvyšován podíl buku lesního (Fagus sylvatica) a jedle bělokoré (Abies alba), která zde historicky mívala významný podíl. Je prováděna ochrana mladých lesních kultur před poškozením zvěří.
Území je veřejnosti celoročně přístupné. Je zde zvýšené riziko pádu stromů nebo jejich částí, je proto nezbytné dbát při pobytu v rezervaci zvýšené opatrnosti.
Území leží v chráněné krajinné oblasti Železné hory
Bučiny a suťové lesy. (Foto Z. Růžičková)
Podzimní Spálava. (Foto Z. Růžičková)
Skalní výchozy. (Foto Z. Růžičková)
Odumřelé dřevo je důležité pro existenci hub a hmyzu. (Foto Z. Růžičková)
Svahy na Spálavě. (Foto Z. Růžičková)
Ve stromových dutinách zde pravidelně hnízdí několik párů holuba doupňáka. (Foto V. Hlaváč)
V dutinách starých buků zde hnízdí holub doupňák. (Foto Z. Růžičková)
Ve skalách zde hnízdí výr velký. (Foto Z. Růžičková)
Výr velký. (Foto M. Pešata)
Vrcholové partie Spálavy. (Foto Z. Růžičková)