Národní přírodní památka Upolínová louka pod Křížky

Předmět ochrany

Komplex typických lučních mokřadních společenstev Slavkovského lesa s výskytem některých vzácných a ohrožených druhů rostlin, např. vrby borůvkovité (Salix myrtilloides) a upolínu nejvyššího (Trollius altissimus).

Geologie

Geologickým podkladem lokality jsou serpentinity (hadce) a na nich aluviální, deluviální (hlíny, sutě, soliflukční sedimenty), eluviální a fluvio-deluviální sedimenty.

Flóra

Lokalita je tvořena převážně mokřadními nelesními stanovišti od rašelinných luk (místy i s vyšší vrstvou rašeliny) přes vlhké pcháčové louky a střídavě vlhké louky po sušší porosty smilkových trávníků. Je součástí komplexu podobných navazujících rašelinných a mokřadních luk v centrální části Slavkovského lesa. Tato je známá především výskytem početné populace nápadného upolínu nejvyššího (Trollius altissimus) a výskytem kriticky ohrožené vrby borůvkovité (Salix myrtilloides), což jí zde dává výjimečné postavení. Vrba borůvkovitá zde byla nalezena v roce 1990 a do té doby byla považována v ČR za vyhynulou. Pravděpodobně zde přežívá už od poslední doby ledové. Díky snadné dostupnosti je lokalita v období květu upolínů významnou přírodovědnou atrakcí v regionu. Nejjižnější výběžek lokality je sušší s malým hadcovým výchozem a mikropopulací kriticky ohroženého sleziníku nepravého (Asplenium adulterinum). Celkem zde však roste 16 druhů zákonem chráněných rostlin. Například kosatec sibiřský (Iris sibirica), vachta trojlistá (Menyanthes trifoliata), prha arnika (Arnica montana) nebo orchideje - prstnatec Fuchsův (Dactylorhiza fuchsii) a prstnatec májový (Dactylorhiza majalis). 

Fauna

Ze zoologického pohledu je NPP cennou plochou s pravidelným výskytem vzácných druhů mokřadních ptáků v hnízdním období, jako je bekasina otavní (Gallinago gallinago), chřástal polní (Crex crex), běžnějších i když chráněných druhů obojživelníků, např. čolek obecný (Triturus vulgaris), čolek horský (Triturus alpestris), skokan krátkonohý (Rana lessonae) i cennějších druhů bezobratlých, především žluťáska borůvkového (Colias palaeno).

Způsoby péče o území

Péče o území spočívá v kosení mokřadních luk a slatinišť, ve vyřezávání náletových dřevin, a také v pastvě, která je vhodným managementem v sušší oblasti a snahou o zvýšení hladiny podzemní vody ve dříve odvodněných částech území. 

Víte že