Vypreparovaný skalní výchoz, tvořící význačný geomorfologický prvek s porostem reliktního boru.
Rozloha | 9,26 ha |
Nadmořská výška | 710 - 735 m |
Území je zvláště chráněno od | 3. 4. 1964 |
Orgán ochrany přírody | AOPK ČR - RP Střední Čechy |
Výpis z rezervační knihy | výpis z rezervační knihy |
Vrcholovou skálu a kamenné moře, které jsou hlavním předmětem ochrany přírodní památky Hřebenec, tvoří na příkrém svahu různě velké balvany sladkovodních holšínských slepenců, jejichž převládající složkou je křemen. Na příkřejších svazích nejsou vůbec vytvořeny půdní horizonty. Balvanité rozvaliny, vzniklé působením vody a mrazu v poslední době ledové, představují přirozené bezlesí o celkové délce obnaženého výchozu kolem 350 metrů. Jedná se tak o nejrozsáhlejší obnažené kamenné moře na území Středočeského kraje.
Na jedinečném kamenném moři z hrubozrnných balvanů rostou kromě mechorostů zejména korovité a lupenité lišejníky. Některé lišejníky patří do skupiny druhů s arkto-alpínským typem rozšíření, vyskytují se v Čechách především v pohraničních horách a ve středních Čechách pouze v Brdech. Okrajovou část kamenného moře osídluje hlavně dvouhrotec chvostnatý, vytvářející rozsáhlé, lesklé zelené trsy, dále bělomech sivý - mech vytvářející velké polštáře a keřovité lišejníky - dutohlávky. Nad kamenným mořem převládají borovice společně s břízami, vzácně s krušinou olšovou. Okolí kamenného moře obklopují smrkové monokultury s vtroušeným bukem lesním.
Na skalní výchozy jsou vázány různé druhy savců, plazů i bezobratlých živočichů. V PP Hřebenec se vyskytuje vzácný pavouk Acantholycosa norvegica, glaciální relikt, který má v České republice pouze několik lokalit. Z ptactva je možno uvést datla černého, sýkoru uhelníčka nebo křivku obecnou, která je potravně vázána na smrkové lesy pokrývající dnes většinu území CHKO Brdy. Také bylo na lokalitě pozorováno opakované neúspěšné hnízdění výra velkého.
Hlavním cílem je udržení obnaženého skalního výchozu a kamenného moře pouze s ojedinělými stromy. Jedná se o jedinečné místo jak z geologického a krajinářského hlediska, tak o významné stanoviště organismů vázaných na sutě a skály. V širším území přírodní památky by měly být lesní porosty převáděny na smíšené, odpovídající přirozenému složení. S podporou přirozené obnovy by měly být rekonstruovány bukojedlové porosty s břízou, jeřábem a borovicí lesní na skalních výchozech. Zarůstání kamenného moře semenáčky stromů je třeba patřičně omezit.
Rekreace se i v současné době týká zejména pěší turistiky. Vzhledem k terénu a absenci značených tras či zpevněných cest přes území přírodní památky se pak jedná o méně intenzivní využití. Z důvodu pokusů o hnízdění výra velkého je nicméně nutné od prosince do července vyloučit vstup veřejnosti na skalní výchozy a do jejich okolí.