Přírodní památka Dominova skalka

Předmět ochrany

Serpentinitové skály a přirozené ekosystémy, specifické pro tento podklad.

Geologie

Přírodní památku tvoří morfologicky výrazné výchozy serpentinitu neboli hadce, které jsou součástí Vlčího hřbetu, největšího hadcového tělesa v mariánsko-lázeňském metabazitovém komplexu. Během historického vývoje došlo k vyzvednutí hadců. Jejich reliéf byl následně utvářen dlouhodobými denudačními procesy, které vedly k obnažení hůře zvětrávajícího serpentinitu. U paty největšího skalního výchozu se navíc nacházejí menší akumulace suti a balvanů. Na severním okraji přírodní památky je geologické podloží tvořeno amfibolitem, který však na povrch nevystupuje. Zvětráváním hadců vzniká půda s vysokým obsahem hořčíku. Tento specifický substrát výrazně ovlivňuje místní vegetaci. V minulosti probíhala na území těžba kamene na stavbu náspů a cest. Těžba však měla velmi omezený rozsah a v současnosti jsou její stopy v terénu již téměř nerozpoznatelné.

Flóra

Druhové složení rostlinného společenstva je ovlivněno specifickým chemismem serpentinitů, v němž se výrazně projevuje přítomnost hořčíku. Schopnost tolerovat resp. využívat hořčík je limitou pro mnohé běžné druhy rostlin, pro něž je hořčík v podstatě „nestravitelný“. Na hadcích, které nejsou v naší krajině tak hojně rozšířené, nalezneme druhy velmi vzácné a ohrožené. Zdejší skalní terásky, štěrbiny a suti jsou nejvýznamnějším biotopem kriticky ohroženého rožce kuřičkolistého (Cerastium alsenifolium), sleziníku nepravého (Asplenium adulterinum) a svízele sudetského (Galium sudeticum). Ve fragmentech vřesovišť roste vřesovec pleťový (Erica herbacea) a prha arnika (Arnica montana). Území přírodní památky zahrnuje poměrně mladý borový porost, na části území pak dominuje výsadba smrku a modřínu.

Fauna

Na výhřevných hadcových skalkách a sutích lze spatřit ještěrku živorodou (Zootoca vivipara) a slepýše křehkého (Anguis fragilis). V lesních lemech se jednotlivě objevuje nápadný motýl batolec duhový (Apatura iris).

Způsoby péče o území

Nelesní plochy na hadcových výchozech a luční enklávy jsou pravidelně paseny, alternativně  koseny s cílem udržet bezlesí a podporovat  žádoucí složení rostlinného společenstva. Současně  je pravidelně  vyhodnocován vliv managementu na populace sleziníku nepravého, sleziníku hadcového, rožce kuřičkolistého a svízele sudetského. V rámci péče o lesní plochy je plánováno postupné snižování zakmenění a prosvětlování skalních výchozů, aby došlo k obnově nyní zastíněného bylinného patra. V druhové skladbě lesa bude postupně eliminován modřín a smrk, případně dosazován buk. Podél cesty je plánována postupná obnova dubové aleje.

Víte že