Národní přírodní památka Kalendář věků

Kalendář věků je tak trochu jiná „rezervace“. Předmětem ochrany zde není žádný botanický ani zoologický fenomén. Lokalita vznikla těžbou cihlářské hlíny a teprve archeologové a geologové koncem padesátých let minulého století odhalili poklad, který se skrýval v cihelně poblíž Dolních Věstonic.

Stroj času

Cestování časem už dávno nepatří jen do sci-fi povídek. Albert Einstein ukázal, že cesta do budoucnosti je možná, jen k ní budete potřebovat opravdu hodně rychlý dopravní prostředek (ideálně, pokud bude mít na tachometru max. rychlost 300.000 km/sekundu). Teoretické stroje času jsou však vždy jednosměrné - posouvat se lze pouze dopředu. Ten pálavský vás  vezme na cestu opačným směrem.

Co to tedy odborníci u Dolních Věstonic objevili? Odborně řečeno jde o stratotyp svrchního pleistocénu. Hm...a co to tedy vlastně je? Na odkrytém půdním profilu lze rozeznat různě zbarvené vrstvy půdy a každá pochází z jiného období. Ty jsou dobře viditelné na očištěném sprašovém profilu, vlivem povětrnostních podmínek se rozdíly mezi vrstvami časem ztrácí. Vrstvy se od sebe neliší jen zbarvením. Jde také o to, co půda v nich obsahuje. Důležité je chemické složení, jejich další fyzikální vlastnosti, ale i ulity plžů nebo pylová zrna. Ukazují nám, jak se příroda (nejen) na jihu Moravy vyvíjela.

Kalendář věků začíná zaznamenávat změny krajiny od poslední doby ledové, tj. jdeme-li v kalendáři od nejsvrchnějších vrstev až k té poslední, vrátíme se v čase o přibližně 100.000 let. Jak šel čas, jedna vrstva překrývala druhou, někdy byly nánosy silnější, jindy se uložila jen tenká vrstvička materiálu.

U jednotlivých vrstev se podařilo přesně rozpoznat, v jakém období vznikly a pomáhají tak určit stáří nálezů z jiných lokalit prostým srovnáním složení půdy z okolí nedatovaného nálezu se složením půdy ve vrstvách Kalendáře věků. I toto ryze praktické využití odkrytého sprašového profilu činí z Kalendáře věků lokalitu středoevropského významu.

Další zajímavosti území

V blízkém okolí opuštěné cihelny proběhl v roce 2000 speleologický průzkum, který se zaměřil na mapování sprašového pseudokrasu. O pseudokrasu mluvíme tehdy, když typické krasové jevy (jako jsou například jeskyně) vznikají v horninách nekrasových - v tomto případě ve spraši. Při tomto průzkumu byla mimo jiné důkladně zmapována rozsáhlá podzemní prostora, která byla nazvána Netopýří jeskyně. Její délka je asi 70 m, hloubka cca 20 m.

Více se o území dozvíte např. z plánu péče (viz odkaz níže).

Pavel Dedek