AOPK ČR - RP Střední Čechy Seznam lokalit

Národní přírodní památka Lochkovský profil

Lochkovský profil

Předmět ochrany

Přírodní útvar určený k ochraně a) skalních a travinných ekosystémů suchých trávníků, b) lesních ekosystémů teplomilných doubrav a dubohabřin, biotopů vzácných a ohrožených druhů rostlin koniklece lučního českého (Pulsatilla pratensis subsp. bohemica) a devaterníku šedého (Helianthemum canun), včetně jejich populací, d) biotopu vzácného a ohroženého druhu živočicha přástevníka kostivalového (Euplagia quadripunctaria), včetně jeho populace, e) opěrného geologického profilu k mezinárodnímu stratotypu hranice ludlow-přídolí a hranice silur-devon, detailního disharmonického provrásnění a význačného paleontologického naleziště Joachima Barranda.

Základní údaje

Rozloha 34,66 ha
Nadmořská výška 236 - 339 m
Území je zvláště chráněno od 31. 8. 1988
Orgán ochrany přírody AOPK ČR - RP Střední Čechy
Výpis z rezervační knihy výpis z rezervační knihy
Lochkovský profil

Geologie

V území se nachází téměř souvislý geologický profil v podobě skalních výchozů a stěn opuštěných lomů pro období siluru a spodního devonu před přibližně 400 miliony let. Mezinárodně významné je naleziště typických zkamenělin ve svrchním ludlowu – Barrandovo naleziště Lochkov (hlavonožci, mlži, gastropodi, trilobiti a graptoliti) a naleziště U topolů (hlavonožci, mlži a trilobiti) v údolí Radotínského potoka. Mezinárodně významný profil „U topolů“ představuje opěrný profil ke globálnímu stratotypu hranicí silur–devon v Čechách. V historicky významném Mramorovém lomu pod Lochkovem se jako obkladový kámen a chodníková mozaika těžil hlavonožcový vápenec.

Flóra

Lochkovský profil leží v území, které bylo po tisíce let osídleno a kultivováno zemědělstvím. Skalnaté svahy byly především paseny. Od přelomu devatenáctého a dvacátého století byly na opouštěné pastviny vysazovány především dřeviny cizokrajného původu – borovice černá původem z Balkánu a akát ze Severní Ameriky za účelem tzv. zušlechtění neplodných půd. Východní část území byla osázena domácími listnáči.

Na nezalesněných enklávách se zachovala mozaika skalních trávníků na velmi mělké půdě a suchých trávníků na půdě relativně hlubší. Skalní trávníky s dominantní pěchavou vápnomilnou hostí drobný keříček devaterník šedý příbuzný středomořským cistům, cibulovinu bělozářku liliovitou, bobovitou vlnici chlupatou a jeden ze symbolů jara - koniklec luční. V suchých trávních dominují kavyly a válečka prapořitá. Kavyly mají několik decimetrů dlouhé osiny, které pomáhají v šíření obilek větrem na rozlehlých stepích a zavrtávání obilky do půdy. Kavyl Ivanův má navíc osinu pérnatě chlupatou, kavyl vláskovitý naopak nechlupatou a stočenou. Tráva vousatka prstnatá je přizpůsobena horkému létu, kvete až za vyšších teplot v červenci až září, na jaře vypadá téměř jako uschlá. Hvězdnicovité jsou zastoupeny druhy s úbory s jazykovitými květy – žlutými u omana srstnatého a modrofialovými u hvězdnice chlumní, která kvete až v pozdním létě od července do září.

Fauna

Jedná se o mimořádně cennou zoologickou lokalitu se vzácnou teplomilnou faunou. Žijí zde stepní plži Pupilla sterri  a Granaria frumentum, ze vzácných stepních ploštic – ruměnice Pyrrhocoris marginatus (zde na jediném známém nalezišti v Čechách), lovčice Prostema guttula a Alloeorhynchus flavipes, hranatka obecná Phymata crassipes, ploštička Aellopus atratus, zákeřnice červená (Rhinocoris iracundus), vroubenka Stictopleurus abutilion, kněžice Odontotarsus purpureolineatus, Antheminia lunulata, Holcostethus sphacelatus, Sciocoris macrocephalus aj. Dále teplomilní střevlíci rodu Ophonus, Amara littorea a Brachinus crepitans, vzácný drabčík Ocypus ophthalmicus, z mandelinkovitých reliktní Lachnaia sexpunctata, Cheilotoma musciformis, Coptocephala unifasciata, C. rubicunda, Cryptocephalus schaefferi, C. primarius , C. imperialis, Phyllotreta procera, Aphthona atrocaeurela, A. herbigrada, Longitarsus celticus, Psylliodes instabilis, Cassida pannonica,  z nosatcovitých  Apion penetrans, A. elongatulum, Sitona inops, Tychius schneideri, Ceutorhynchus similis i stepní bezkřídlí Otiorhynchus velutinus, O. ligustici, O. fullo, Omias rotundatus, Trachyphloeus alternans, T. spinimanus  a T. asperatus.

Z motýlů zde byly zaznamenány mj. oba druhy otakárků a v minulosti též okáč skalní (Chazara briseis). Významný je výskyt chráněného ploskoroha pestrého (Libelloides macaronius). Z dalších teplomilných bezobratlých byl zaznamenán křís čelnatka řebříčková (Dictyophara europaea), cikáda  Cicadetta montana a celá řada pavouků jako např. stepník rudý (Eresus cinnaberinus), sklípkánek pontický  (Atypus muralis), plachetnatka  Lepthyphantes geniculatus, dále cedivečky Lathys puta  a Dictyna consecuta, pavučenka  Erigonoplus jarmilae a v roce 1964 byl odtud popsán i zcela nový druh pavouka, pavučenka  Panamomops inconspicuus. Na skalách hnízdí výr velký a poštolka obecná.

Způsoby péče o území

Na skalních výchozech a stepních trávnících jsou vyřezávány dřeviny, které zastiňují travinnou vegetaci a brání přístupnosti. Vhodné by bylo obnovení pastvy, která spoluvytvořila stepní trávníky. Některé stávající výsadby borovic a akátu by bylo vhodné postupně převést na porosty domácích listnáčů.

Omezení pro návštěvníky

Území je pěší veřejnosti přístupné bez omezení. K lokalitě je možno dopravit se i autobusy pražské MHD. Na stepních lokalitách je třeba se pohybovat opatrně, zvláště v jarním období, aby nedošlo k poškozování vegetačního krytu. V území není dovoleno rozdělávat ohně a tábořit.

Přílohy