Jedinečný porost šípákové doubravy a skalní stepi na vápenci, výskyt chráněných druhů rostlin a živočichů, geologický profil v siluru.
Rozloha | 16,69 ha |
Nadmořská výška | 240 - 345 m |
Území je zvláště chráněno od | 31. 8. 1988 |
Orgán ochrany přírody | AOPK ČR - RP Střední Čechy |
Výpis z rezervační knihy | výpis z rezervační knihy |
V přírodní rezervaci je zastižen poněkud zakrytý, ale několika lomy otevřený geologický profil, začínající spodními polohami kopaninského souvrství v nejjižnější části a pokračující profilem svrchním silurem (požárské souvrství, přídolí) v opuštěném lomu na chodníkovou dlažbu v údolí Šachetského potoka v jihozápadní části území. Dál pokračuje profil hraničními polohami lochkovského a pražského souvrství (lochkov, prag, spodní devon) v severní části území. Klasické naleziště zkamenělin v opuštěném lomu v požárském souvrství (mlži a nálezy celých eurypteridů) a v lochkovském souvrství (mlži a trilobiti).
Vegetace je silně ovlivněna reliéfem. Na jižně a jihozápadně orientovaných svazích roste velice dobře vyvinutá dřínová doubrava se zapojeným porostem dubu šipáku, který dosahuje výšky 8 až 10 m, což není v Českém krasu zcela běžné, s hojným dřínem a bohatým bylinným patrem (až 60 druhů !).
Strmé jižní svahy jsou zčásti bezlesé, s porostem společenstva devaterníčku šedého a ostřice nízké, v němž se hojně vyskytuje len žlutý. Původní výskyt tohoto panonského druhu je zde sporný.
Na severních svazích roste habrová javořina a černýšová dubohabřina s bohatým přirozeným bylinným patrem. Část území na severním svahu je zalesněna smrkem.
Z brouků zde žije roháč obecný (Lucanus cervus), ze střevlíkovitých např. střevlík kožitý (Carabus coriaceus), z mandelinkovitých Coptocephala rubicunda, v suťovém lese pak Timarcha metallica a další reliktní druhy brouků. Na dno údolí Šachetského potoka jsou vázané některé chladno- a vlhkomilné druhy (střevlíčci Trechus obtusus, Badister lacertosus).
Z hlediska motýlí fauny jde o velmi významnou lokalitu. Zastoupeny jsou především druhy teplomilných doubrav a skalních stepí, např. drobnokřídlík Eriocrania semipurpurella, drobníčci Stigmella rhamnella, S. mespilicola atd. Na třemdavě bílé žije velmi nápadný druh plochušky Agonopterix furvella. Mezi nápadnými denními motýly zasluhují pozornost bělopásek dvouřadý (Limenitis camilla), batolec červený (Apatura ilia) a ostruháček kapinicový (Satyrium acaciae).
Z prozkoumaných obratlovců je pozoruhodný výskyt mloka skvrnitého (Salamandra salamandra). Z ptáků zde žije datel černý (Dryocopus martius), jestřáb lesní (Accipiter gentilis) a krahujec obecný (Accipiter nisus), dále pak strakapoud malý (Dendrocopos minor) a lejsek černohlavý (Ficedula hypoleuca).
Savci jsou zastoupeni například plšíkem lískovým (Muscardinus avellanarius) a jezevcem lesním (Meles meles). Vhodná stanoviště zde nachází i psík mývalovitý (Nyctereutes procyonides).
Většinu území rezervace pokrývají lesní porosty a péče o území spočívá v lesnickém hospodaření, které při obnově porostů maximálně využije přirozenou obnovu. Cílem péče jsou lesní porosty dřevin přirozenné dřevinné skladby s významným podílem dubu zimního i dubu šipáku. Důležité je neodstraňovat z porostů odumřelé - mrtvé dřevo, které je „domovem“ pro mnoho dalších organizmů (mechorostů, lišejníků, hub, bezobratlých a na ně poté vázaných obratlovců). Částečně jsou zastoupeny nepůvodní dřeviny (smrk a borovice černá), které je nutno z lesních porostů postupně odstraňovat. Jižní svahy, které bývaly v minulosti pastvinami, jsou částečně bez lesního porostu. Na těchto světlinách je třeba provádět pravidelné odstraňování keřových nárostů a zmezit jejich zarůstání.
Pokud chcete území navštívit, není vaše pěší návštěva nijak omezena. V území není dovoleno rozdělávat ohně a tábořit. Vjezd motorových vozidel je pouze na povolení. Vzhledem k územní členitosti a obtížné přístupnosti doporučujeme využít k návštěvě cest, které vedou po okrajích území.
Území leží v chráněné krajinné oblasti Český kras