Národní přírodní památka Borový

Předmět ochrany

Jedna z nejpozoruhodnějších geologických lokalit v Českém masivu dokumentující zvětrávání žuly pokud jde o hrubé i drobné útvary zvětrávání.

Geologie

Území Borového vrchu je tvořeno biotitickým granodioritem (tzv. světlá slezská žula).

Exfoliační klenba (ostrovní hora, bornhardt) vznikla v teplém nebo tropickém období třetihor. V období čtvrtohor během zalednění žulovské pahorkatiny čněl vrchol Borového nad ledovcem jako tzv. nunatak.

Na jižní i severní straně rezervace jsou relikty karbonátového pláště žulového plutonu, s vyvinutou zónou s metasomatickými minerály. Na jižní straně je svah překryt eluviem a sutěmi.

Geomorfologicky lokalita náleží k celku IVD-2 Žulovská pahorkatina, k okrsku IVD-2-b Černovodská pahorkatina. Borový vrch je považován za tzv. ostrovní horu, na jejímž úbočí je obnaženo skalní žulové podloží. Nejvíce (a nejvyšších) skalních útvarů je na z.-jz. úbočí. Menší skalky a kameny jsou hojně roztroušené po celém území rezervace. Na severním okraji rezervace je malý, starý lom, v lesním porostu na sz. okraji jsou navršené kamenné valy. V západním svahu kousek pod vrcholem jsou patrné stopy nelegální těžební a sběratelské činnosti zřejmě amatérských mineralogů. Převládajícím půdním typem jsou oligotrofní rankery.

Flóra

Na skalách a v jejich nejbližším okolí roste smíšený les s převahou borovice lesní a buku lesního, s příměsí modřínu opadavého a s vtroušeným dubem letním, břízou bělokorou, smrkem ztepilým a habrem obecným. Na východní straně území jsou smrkové monokultury s provedenými náseky, ve kterých již dominují listnaté a stanovištně odpovídající druhy stromů.

Skály jsou suché, což ovlivňuje jejich bryoflóru, která je poměrně chudá. Častý je bělomech sivý a lišejníky. V podrostu převládá bika bělavá, vřes obecný, hasivka orličí. Ve štěrbinách skal roste sleziník severní a v NPP byl také zjištěn ostružiník velkolistý.

Při mykologickém průzkumu bylo nalezeno 266 druhů hub, z toho 130 mykorizních druhů, 98 dřevních saprofytů nebo saproparazitů a 36 terestrických (pozemních) saprotrofních druhů. Celkem 26 druhů hub je vedeno v Červeném seznamu.
Nejvýznamnějším druhem je na listnáče vázaný lošákovec tuhý (Hydnellum compactum), jehož bohaté zdejší naleziště je teprve druhé známé v ČR. Také krásnoporka chlupatá (Jahnoporus hirtus) rostoucí na mrtvém dřevě jehličnanů byla v ČR dosud známa pouze ze dvou lokalit - z rezervace Polom v Železných horách a z obory Libochovka u Hluboké nad Vltavou.

Fauna

Z NPP je uváděn nález tesaříka Pedostrangalia revestita, což je vzácný a jednotlivě se vyskytující druh.

V území byl v roce 2004 prováděn inventarizační průzkum letounů (zjištěn výskyt 10 druhů). Z dalších obratlovců stojí za zmínku lejsek bělokrký, zástupci šplhavců a ze savců např. veverka obecná.