Přírodní rezervace Broumovská bučina

Předmět ochrany

Porosty blížící se složením původním květnatým bučinám této oblasti.

Geologie

Dle geologické mapy 1:25 000 (VEJNAR 1970) je v prostoru PR mapováno rozhraní petrografického přechodu cordieritických rul žďárského komplexu do série slaběji metamorfovaných hornin, zastoupených zde silimanit – biotitickou migmatitickou pararulou s cordieritem. V jihovýchodním cípu rezervace je v rozpadlém skalním výchozu drobná žíla muskovit–biotitické žuly s mocností 5–7 m. Drobnozrnná světlá hornina obsahuje nápadné asi 3–5 mm dlouhé jehličky turmalínu. Svahové uloženiny písčitojílovitého charakteru jsou na cordieritických rulách mělké a obsahují drobné úlomky horniny a četné roztroušené balvany a bloky.

Flóra

Území představuje ostrov původní bučiny uprostřed uměle vytvořených smrkových porostů, ve kterém by mělo postupně docházet ke zvyšování zastoupení dalších listnatých dřevin, např. lípy srdčité, javoru klenu a mléče a také jedle bělokoré. V severní části je dobře patrný i skalnatý svah se suťovým lesem.
Bylo zde nalezeno na 175 rostlinných druhů. Nejhezčí podhled na bučiny se nabízí na jaře, kdy vykvétají kyčelnice a dymnivky jako výrazný jarní aspekt. Bohaté je i společenstvo hub, a to hlavně díky ponechávání odumřelých a odumírajících stromů, na jejichž dřevo je vázána polovina ze všech nalezených druhů.

Fauna

O zachovalosti území vypovídá také výskyt střevlíkovitých. Na lokalitě se vyskytuje 89% druhů, kteří osidlují více nebo méně přirozené, nebo přirozenému stavu blízké biotopy. V rámci inventarizačního průzkumu zde bylo zjištěno 40 druhů měkkýšů, z nichž se řada vyskytuje pouze na zachovalých přirozených stanovištích.

Způsoby péče o území

Celé území PR je oploceno plotem dlouhým 2300 metrů, který zajišťuje ochranu přirozeného zmlazení dřevin a bylinného podrostu před silným tlakem zvěře. Smíšené porosty s převahou buku lesního na vrcholové partii jsou ponechány samovolnému vývoji, kdy veškeré odumřelé dřevo zůstává na místě k zetlení. Zbývající část PR zaujímají kulturní smrčiny středního věku, kde probíhá jejich postupná přeměna na les smíšený.

Víte že