Fragment acidofilní doubravy na hrázi rybníka; společenstvo teplomilných hřibovitých a holubinkotvarých hub včetně vzácných a ohrožených druhů a jejich biotopů; společenstvo stenotopních xylosaprofilních a mycetofilních druhů hmyzu, včetně vzácných a ohrožených druhů a jejich biotopů; společenstvo rákosin a příbřežní vegetace rybníka, včetně vzácných a ohrožených druhů a jejich biotopů
| Rozloha | 10,62 ha |
| Nadmořská výška | 418 - 420 m |
| Území je zvláště chráněno od | 21. 1. 1988 |
| Orgán ochrany přírody | AOPK ČR - RP Jižní Čechy |
| Výpis z rezervační knihy | výpis z rezervační knihy |
Horninové skalní podloží tvoří biotitické pararuly (moldanubikum), překryté v rámci Turovecké pánve prvohorním souvrstvím červenohnědých pískovců a arkóz (spodní perm). Na ně nasedají písčitojílovité uloženiny mydlovarského souvrství (neogén, miocén), převrstvené ještě deluviofluviálními hlinitými písky (holocén) a sedimenty umělých vodních nádrží (recent). Půdním typem širšího okolí je glej typický s přechody k pseudogleji. Hráz rybníku je terénním novotvarem se specifickými půdními, hydrologickými a mikroklimatickými podmínkami, zejména relativně propustnou až vysýchavou půdou, mírně obohacenou vápníkem. Nadmořská výška chráněného území se pohybuje v rozpětí 417 - 419 m
Různověké stromové porosty na hrázi tvoří převážně dub letní. Přimíšeny jsou topol osika, bříza bělokorá, borovice lesní a několik dalších druhů (smrk ztepilý, třešeň ptačí aj.). Roztroušeně jsou vyvinuty křoviny s trnkou obecnou a růžemi. Bylinné patro místy odpovídá společenstvu acidofilních doubrav. Roste zde například bika bělavá, kostřava ovčí, kručinka barvířská, jestřábník Lachenalův, j. savojský, černýš luční nebo lipnice hajní. Vyskytují se zde také některé druhy střídavě vlhkých nebo mezofilních luk, jako jsou bukvice lékařská, chrpa luční, svízel severní, krvavec toten, pryskyřník zlatožlutý, hadí mord nízký a další. Úpatí vzdušné strany hráze lemuje pruh degradovaných vlhkých pcháčových luk se skřípinou lesní a expandujícím rákosem obecným. V březích rybníku jsou fragmentárně vyvinuty eutrofní rákosiny se zblochanem vodním, orobincem širokolistým a kosatcem žlutým.
Výskyt vzácných a ohrožených hub (makromycetů) je soustředěn do podrostu dřevin v hrázi. Jedná se zejména o druhy symbiotické, tvořící mykorhizu s dubem letním. Dosud zde bylo nalezeno 504 druhů hub, z toho 25 druhů zařazených do Červeného seznamu hub ČR. Nejvíce zaujmou teplomilné hřibovité houby, kterých zde bylo zaznamenáno 30 druhů. Mezi nejzajímavější z nich patří hřiby moravský, rudonachový, žlutonachový, pružný, Le Galové, rubínový, plavý, přívěskatý, medotrpký, Kluzákův a další.
Lokalita je bohatá i na zástupce některých jiných mykorhizních hub. Nejhojněji jsou zde zastopeny holubinky (38 druhů), pavučince (25 druhů), ryzci (21 druhů), čirůvky (13 druhů) a muchomůrky (11 druhů). K nejvzácnějším druhům patří šupinovka vroubkovaná, štítovka Thomsonova, hvězdovka vypouklá, holubinka hájová, h. citlivá, h. ruměná a jiné.
Bylo zde zaznamenáno 70 druhů saproxylických brouků (tj. brouků s vazbou na odumírající a odumřelé dřevo), včetně chráněných a ohrožených druhů jako jsou páchník hnědý nebo tesařík pižmový. Bahno při pobřeží rybníku a v trvale zvodnělých depresích s odumřelým rostlinným materiálem je biotopem kriticky ohroženého lesáka Airaphilus elongatus. Nalezeno bylo také 17 druhů vážek, z nichž za významnější lze považovat šídlatku tmavou, šídlo tmavé nebo šídélko menší. V rybníku žijí ohrožení potápníci Dytiscus circumcinctus a Graphoderus zonatus. V litorálních mělčinách s porosty eutrofních rákosin hnízdí vodní ptáci a rozmnožují se zde početné populace zákonem chráněných obojživelníků: skokana zeleného, ropuchy obecné nebo kuňky obecné. Nepravidelně je v lokalitě zaznamenávána přítomnost vydry říční.
Travinobylinná vegetace na cestě, vzdušné i návodní straně hráze je pravidelně sečena, přednostně v místech, kde se prosazují expanzivní druhy (rákos obecný, třtina křovištní, chrastice rákosovitá aj.). Kosení probíhá podle konkrétních klimatických podmínek s ohledem na růst hřibovitých a dalších hub. V letech 2001 a 2002 byla provedena oprava narušených částí hráze za účelem zajištění její statiké stability a bezpečnosti. Vyvrácené staré duby jsou nahrazovány novými výsadbami. Rybník Luční je využíván k polointenzivnímu chovu ryb. Vypouštění vody za účelem výlovu je možné jen v období od druhé poloviny října do konce listopadu. Po ukončení výlovu musí dojít k okamžitému napouštění. Hladina nadržené vody je udržována celoročně pokud možno ve stabilní výšce a průběžně sledována
Pro pěší veřejnost je chráněné území přístupné po cestě v koruně hráze, je opatřeno informačními tabulemi a v době fruktifikace hub je většina plodnic označena jmenovkou se stručnou charakteristikou, takže území plní i funkci naučnou.