Rozloha | 91,59 ha |
Nadmořská výška | 495 - 590 m |
Území je zvláště chráněno od | 1. 9. 1987 |
Orgán ochrany přírody | AOPK ČR - RP Východní Čechy |
Výpis z rezervační knihy | výpis z rezervační knihy |
Geologický podklad celého území Zemské brány tvoří dvojslídné ruly, vystupující v soustavě skalních výchozů (např. v soutěsce pod silničním mostem, u Pašerácké lávky, Ledříčkova skála atd.). K detailním povrchovým tvarům patří jeskynní výklenky a jeskyňky, z nichž největší a nejznámější nese název Ledříčkova jeskyně.
Vzhledem k charakteru území zde rostou převážně lesní druhy. Specifickým biotopem je nepravidelně zaplavované, omývané, vymílané a zase vysychající pobřežní rozhraní mezi řekou a jejími břehy. Vyskytuje se zde bledule jarní, kamzičník rakouský, oměje, lilie zlatohlavá, violka dvoukvětá, kruštík širolistý či jednokvítek velekvětý. Z hub byl nalezen například korálovec bukový.
Při průchodu územím se běžně setkáváme se stopami pobytu lesní zvěře od divokých prasat přes srnčí a jelení. Všímavý pozorovatel rozpozná také méně častě stopy muflona. Nechybí tu ani běžné šelmy naší přírody, jako je liška či kuna, nebo vzácněji jezevec či vydra.
Mezi stromy můžeme zahlédnout prolétajícího datla či strakapouda, nad hladinou řeky prolétá skorec a vzácně také ledňáček. Za šera se objevují netopýři.
Jednotlivé útvary neživé přírody, skalní útvary a reliéf údolí naštěstí nevyžadují žádnou speciální péči k podpoře své současné existence. V rámci lesnického hospodaření v rezervaci podporujeme opatření směřující k druhově, prostorově a věkově pestrému složení porostů. Podporujeme zejména vysazování výrazně vyššího podílu buků a jedlí oproti současnému stavu, současně podporujeme ochranu nových výsadeb formou oplocenek. Značná část těžby dřeva je na území rezervace prováděna výběrným způsobem se snahou maximálně využít přirozenou reprodukci lesních dřevin. Pro poučení návštěvníků udržujeme na území rezervace naučnou stezku.
Území přírodní rezervace Zemská brána je běžným návštěvníkům zpřístupněno zejména modře značenou turistickou trasou procházející celým územím rezervace podél toku Divoké Orlice. Na této trase je také umístěna naučná stezka, doplněná v nedávných letech o interaktivní prvky. Od silničního mostu, u kterého se nachází malá odstavná plocha pro několik automobilů, prochází rezervací nedlouhý úsek červeně značené trasy. Na převážně zalesněném území PR Zemská brána nejsou pro běžné návštěvníky stanovena žádná zpřísnění pravidel nad rámec ustanovení uvedených v zákonech o ochraně přírody a krajiny a v zákoně o lesích.
Prosíme návštěvníky, aby při pobytu v rezervaci nemanipulovali kameny v řece a zejména nestavěli na balvanech vyčnívajících z řeky kamenné „mužíky“. Po svém odchodu zanechte území ve stejném stavu, jaký byl v době vašeho příchodu. Děkujeme.
… žluté zbarvení některých skalních ploch, zejména ve stinném prostředí v blízkosti řeky, způsobuje lišejník prášenka žlutá (Chrysothrix chlorina)? Výrazné zbarvení stélek lišejníku je způsobeno obsahem toxické kyseliny vulpinové, kterou si tento lišejník sám vytváří. Jiný výrazně žlutý lišejník větvičník sírový (v ČR v současnosti neroste) s vysokým obsahem kyseliny vulpinové byl v minulosti používán k trávení vlků.
Území leží v chráněné krajinné oblasti Orlické hory
Divoká Orlice na Zemské bráně.
Foto: Josef Kučera
Most na Zemské bráně z roku 1903 prošel v letech 2004-2005 generální opravou. Nedotčen zůstal jen klenutý oblouk z pískovcových kvádrů. Ostatní konstrukce byly rozebrány a znovu vyzděny.
Foto: Josef Kučera
Skalní útvary odborně nazývané mrazové sruby na trase naučné stezky.
Foto: Rudolf Remeš
Ledříčkova skála s jeskynním výklenkem v horní části, tzv. Ledříčkovou jeskyní.
Foto: Rudolf Remeš
Skála zbarvená lišejníkem prášenkou žlutou.
Foto: Rudolf Remeš
Zřetelně vrstevnatá struktura rulové horniny tvořící geologický podklad Zemské brány.
Foto: Rudolf Remeš
Ve středu 8. července 2015 zasáhla území rezervace bouře s vichřicí, která tu způsobila rozsáhlé polomy.
Foto: Rudolf Remeš
Pašerácká lávka v letech 2002-2010.
Foto: Rudolf Remeš
Současná podoba Pašerácké lávky vznikla při její opravě během podzimu v roce 2010.
Foto: Rudolf Remeš