Přírodní rezervace Březinka

Předmět ochrany

Povrchové krasové jevy, přírodě blízký lesní porost na škrapovém poli vyšších poloh Moravského krasu a společenstva vázaná na toto prostředí

Geologie

Škrapy a skalky představují výchozy devonských vápenců ovlivněné krasovými procesy. Jsou modelované do nejrůznějších tvarů, ale jejich výskyt je malý vzhledem k jejich zakrytí lesní půdou. Jen ty větší vystupují z bylinného podrostu lesa nebo se objevují ve vývratech stromů.

V 18. a 19. století probíhala na území dnešní rezervace povrchová těžba vápence spojená s  pálením vápna v  tzv. selských vápenicích. Dnes se lokality po těžbě projevují jako místní deprese s obvaly připomínající malé závrty. Někdejší těžba vápence již nemá na současná společenstva v rezervaci žádný významný vliv.

Flóra

Druhová skladba synusie dřevin je vcelku jednoduchá. Nejrozšířenější a převládající dřevinou je buk lesní (Fagus sylvatica), příměs tvoří jasan ztepilý (Fraxinus excelsior). Jádro rezervace možno charakterizovat jako stadium optima. Stáří porostu je cca 140 let, je plně zapojen. Poměrně zajímavá je prostorová skladba. Porost je na značné ploše dvojetážový, místy však přechází až do trojetážového. Část rezervace, kde je mateřský porost plně zapojen je jednoetážová Synusii podrostu charakterizují dva typy vegetace, vegetace sprašového překryvu devonských vápenců a vegetace škrapových polí. V obou případech jde o rostliny bukového lesa. Z prvých nutno jmenovat dominantní ostřici chlupatou (Carex pilosa), místy i ostřici lesní (Carex sylvatica) a metlici trsnatou (Deschampsia caespitosa), dále mařinku vonnou (Galium odoratum), samorostlík klasnatý (Actaea spicata), pryskyřník kosmatý (Ranunculus lanuginosus), žindavu evropskou (Sanicula europaea), pstroček dvoulistý (Majanthemum bifolium), kokořík mnohokvětý (Polygonatum multiflorum), jaterník laločnatý (Hepatica nobilis), lilii zlatohlavou (Lilium martagon), kruštík širolistý (Epipactis heleborine s.lat.), sasanku hajní (Anemone nemorosa) a s. pryskyřníkovitou (A. ranunculoides), šťavel kyselý (Oxalis acetosella) aj. Ve druhém případě je to především bažanka vytrvalá (Mercurialis perennis), strdivka jednokvětá (Melica uniflora), ječmenka evropská (Hordelymus europaeus), břečťan popínavý (Hedera helix), hrachor jarní (Lathyrus vernus), sveřep Benekenův (Bromus benekenii), vikev lesní (Vicia sylvatica), violka divotvárná (Viola mirabilis), lýkovec jedovatý (Daphne mezereum), na jaře je ve východní části hojná dymnivka dutá (Corydalis cava) a d. plná (Corydalis solida).

Fauna

Druhově nejbohatší skupinou jsou ptáci. Inventarizační průzkum z r. 2006 uvádí celkem 25 druhů, z toho u 17 druhů bylo prokázáno hnízdění (Vermouzek, 2006). Hnízdí zde např. holub hřivnáč (Columba palumbus), holub doupňák (Columba oenas) a strakapoud velký (Dendrocopus major). Z pěvců je na listnaté lesy vázána řada druhů. Uvést je možno např. pěnici černohlavou (Sylvia atricapilla), budníčka menšího (Phylloscopus collybita), budníčka lesního (Phylloscopus sibilatrix), lejska bělokrkého (Ficedula albicollis), 3 druhy sýkor (Parus ssp.), pěnkavu obecnou (Fringilla coelebs).

Způsoby péče o území

Celá rezervace je ponechána trvale samovolnému vývoji. Rezervace slouží ke studiu sledování přirozených procesů.

Víte že