AOPK ČR - RP SCHKO Poodří Seznam lokalit

Přírodní rezervace Polanský les

Polanský les

Předmět ochrany

Ochrana lužního lesa, jako jedinečného reliktu v Poodří.

Základní údaje

Rozloha 59,83 ha
Nadmořská výška 214 - 216 m
Území je zvláště chráněno od 17. 12. 1970
Orgán ochrany přírody AOPK ČR - RP SCHKO Poodří
Výpis z rezervační knihy výpis z rezervační knihy
Polanský les

Geologie

Území PR Polanský les se nachází na rozhraní Českého masivu a vnějších Západních Karpat. Nejspodnější patro je tvořeno metamorfovanými horninami proterozoického stáří a na ně uloženými devonskými a karbonskými horninami paleozoika. Tyto horniny byly překryty spodnobádenskými neogenními sedimenty vněkarpatské předhlubně (mořské jíly, písčité slíny a jemnozrnné písky). Částečně zde zasahuje jižní výběžek tzv. subglaciálního koryta vyplněného pleistocenními jemnozrnnými zvodnělými glacilakustrinními písky a silty halštrovského zalednění. Tyto sedimenty jsou překryty sedimenty údolní terasy. Bazální část údolní terasy je tvořena fluviálními pískoštěrky wűrnského stáří o mocnosti v rozmezí 2,5 - 6 metrů. Svrchní část profilu tvoří až 4 m mocná poloha mladoholocenních povodňových hlín.

Flóra

Rezervace je téměř výlučně tvořena lesem tvrdého luhu. Jedná se zejména o staré porosty smíšeného listnatého lesa s převahou jasanu ztepilého (Fraxinus excelsior) a dubu letního (Quercus robur). Významně jsou zastoupeny také javor klen (Acer pseudoplatanus), mléč (A. platanoides), lípa malolistá (Tilia cordata), velkolistá (T. platyphyllos) a habr obecný (Carpinus betulus). Jednotlivě se vyskytují i vzrostlé jilmy – jilm horský (Ulmus glabra) a j. vaz (U. laevis). V keřovém patře je nejhojněji a místy i souvisle zastoupena střemcha obecná (Prunus padus), méně pak líska obecná (Corylus avellana), hlohy (Crataegus sp.), bez černý (Sambucus nigra), kalina obecná (Viburnum opulus), brslen evropský (Euonymus europaea) a další. V bylinném podrostu převládají hájové druhy cévnatých rostlin s výrazným jarním aspektem včetně řady vzácných, chráněných a ohrožených druhů jako např. sněženka podsněžník (Galanthus nivalis), hvězdnatec zubatý (Hacquetia epipactis), zapalice žluťuchovitá (Isopyrum thalictroides), lilie zlatohlavá (Lilium martagon), kruštík modrofialový (Epipactis purpurata) a další. Z hlediska mykologie je Polanský les územím s největší diverzitou saprotrofních hub v rámci CHKO Poodří. Ze seznamu vzácných hub je uváděno 29 druhů Červeného seznamu.

Fauna

Mezi typické skupiny PR Polanský les patří netopýři, brouci, ptáci a v menší míře také obojživelníci a plazi. Netopýři jsou zastoupeni 9 lesními druhy jako např. netopýr vodní (Myotis daubentonii), netopýr rezavý (Nyctalus noctula) či netopýr ušatý (Plecotus auritus). Brouci jsou zastoupeni pozemními druhy, převážně pak střevlíkovitými (Carabus a Abax), fytofágními vázanými na listy bylin, stromů a keřů (Chrysomelidae a Curculionidae), xylofágními resp. saproxylickými vázanými vývojem na dřevo v různém stupni rozpadu, dutiny stromů a menšími vyhraněnými skupinami jako např. mykofágní, saprofágní, nekrofágní apod. Jedním z chráněných dravých druhů vázaných na kůru stromů a trouchnivé dřevo je lesák rumělkový (Cucujus cinnaberinus). Vzhledem k lesnímu charakteru území téměř chybí zastoupení druhů skupiny motýlů, vážek, rovnokřídlých apod. Z hlediska zastoupení obojživelníků je území průměrně bohaté s převahou druhů skupiny hnědých skokanů jako skokan ostronosý (Rana arvalis), skokan štíhlý (Rana dalmatina), na hranici rezervace pak okrajově také dalšími druhy jako ropucha obecná (Bufo bufo), čolek obecný (Triturus vulgaris) či kuňka obecná (Bombina bombina). Z hlediska ornitologie je území významné vysokou hnízdní početností lejska bělokrkého (Ficedula albicollis), hnízděním morčáka velkého (Mergus merganser), strakapouda prostředního (Dendrocopos medius) a dalších šesti druhů šplhavců. Z dravých ptáků v rezervaci hnízdí jestřáb lesní (Accipiter gentilis).

Způsoby péče o území

Lesní porosty jsou na významné části ponechávány samovolnému vývoji s vyloučením lesnického hospodaření. Snahou je omezení lidských zásahů (včetně člověkem zapříčiněného vysokého stavu spárkaté zvěře) a přirozená obnova lesa. V lesních porostech je ponechávána dřevní hmota, což je důležité pro rozvoj (sapro)xylofágního hmyzu a hub.

Omezení pro návštěvníky

Pohyb návštěvníků je možný pouze po vyznačených cestách. Provozování cyklistiky mimo zpevněné úseky lesních cest není z důvodu narušování půdního povrchu a vegetace povoleno. Samovolný vývoj lesa je spojený s nebezpečím pádů stromů a větví, proto je pohyb návštěvníků po rezervaci vždy na vlastní nebezpečí.

Území leží v chráněné krajinné oblasti Poodří

Přílohy