Ornitologická lokalita, ve které se vyskytují hojně zejména bahňáci a další druhy vodních a mokřadních ptáků, a komplex vodních, mokřadních a lesních ekosystémů, zejména slatinných luk, rákosin, bažinných olšin, vrbin a doubrav, vytvořených kolem Bohdanečského rybníka.
Rozloha | 247,77 ha |
Nadmořská výška | 215 m |
Území je zvláště chráněno od | 22. 11. 1951 |
Orgán ochrany přírody | AOPK ČR - RP Východní Čechy |
Výpis z rezervační knihy | výpis z rezervační knihy |
Podloží tvoří recentní hlinité až hlinitopísčité naplaveniny. Severně od Bohdanečského rybníka se zachovaly relikty mladopleistocenních až holocenních vátých písků.
V území je zastoupena asociace nivních hydromorfních půd přírodních a zemědělsky zkulturněných. Půdní poměry jsou ovlivňovány různou výškou hladiny podzemní vody pod půdním povrchem. Vytvořily se zde gleje (typický a pseudoglejový) a pseudogleje (typický a glejový), v okolí rybníků potom kambizem arenická.
V NPR Bohdanečský rybník a rybník Matka v některých částech litorálu dominují kompaktní porosty rákosin. Z původních slatinných luk se dochovaly jen fragmenty bezkolencových, psárkových a pcháčových luk (svazy Molinion, Alopecurion pratensis, Calthion) s vysokým zastoupením ohrožených a chráněných druhů rostlin.
Na plochách narušených během revitalizace jsou zastoupena společenstva obnažených den (třídy Isoëto-Nanojuncetea, Bidentetea tripartitae). Vodní plochy zejména rybníku Matka a vybudované tůně na louce u severozápadní zátoky (méně „intenzivně“ využívané než Bohdanečský rybník) s bohatým litorálem představují významné biotopy vodních makrofyt (třídy Lemnetea, Potametea).
Nejhojněji zastoupená lesní společenstva jsou bažinné olšiny (svaz Alnion glutinosae) a bažinné křovinné vrbiny (svaz Salicion cinereae) na podmáčených půdách. Na chudých, převážně písčitých půdách se vyskytují smíšené porosty s Quercus robur, Betula pendula, Populus tremula, na nitrifikovaných stanovištích porosty s dominantním Sambucus nigra. V lesních porostech byla zjištěna přítomnost geograficky nepůvodních druhů dřevin (např. Quercus rubra, Robinia pseudoacacia), nevhodnými lesnickými zásahy byly do lesních porostů vysázeny další nežádoucí dřeviny (Alnus incana, Picea abies, Pinus sylvestris).
Botanickými průzkumy bylo v lokalitě zjištěno 426 taxonů rostlin, z toho 12 chráněnýc.
Ze vzácných druhů rostlin byly zaznamenány: pryskyřník veliký (Ranunculus lingua), prstnatec pleťový (Dactylorhiza incarnata), rdest alpský (Potamogeton alpinus), prstnatec májový (Dactylorhiza majalis), hadilka obecná (Ophioglossum vulgatum), žebratka bahenní (Hottonia palustris), ostřice Davallova (Carex davalliana), pupečník obecný (Hydrocotyle vulgaris), kapradiník bažinný (Thelypteris palustris), blatěnka vodní (Limosella aquatica), bezosetka štětinovitá (Isolepis setacea, jetel jahodnatý (Trifolium fragiferum), ostřice Hartmannova (Carex hartmanii ), ostřice přioblá (Carex diandra), ostřice odchylná (Carex appropinquata), zeměžluč spanilá (Centaurium pulchellum), ptačinec bahenní (Stellaria palustris), kozlík dvoudomý (Valeriana dioica), rdest světlý (Potamogeton lucens ), rdest tupolistý (Potamogeton obtusifolius).
Rezervace byla zřízena k ochraně ptáků. Každý rok zde hnízdí kolem 67–80 druhů. Známá je kolonií volavek popelavých (Ardea cinerea). Po revitalizaci rybníka se obnovila též kolonie racka chechtavého (Larus ridibundus), bylo zaznamenáno hnízdění až kolem 500 párů. Z kachen je nejhojnější kachna divoká (Anas platyrhynchos), hojný je také polák velký (Aythya ferina) a polák chocholačka (A. fuligula). Rybníky jsou v létě důležité pro pelichající kachny, které se sem stahují i z okolních rybníků. Z bahňáků zde hnízdí bekasina otavní (Gallinago gallinago) a čejka chocholatá (Vanellus vanellus). Pro bahňáky je lokalita mimořádně významnou v době tahu. K nejzajímavějším zjištěním z posledních let patří pozorování chřástala nejmenšího (Porzana pusilla) v hnízdní době, které bylo prvním pozorováním z východní poloviny Čech. Početnost chřástala kropenatého (Porzana porzana) se pohybuje do 10 párů. Rákosiny jsou v pozdním létě nocovištěm tisíců ptáků. Ze savců je pozoruhodná druhová rozrůzněnost a i poměrně vysoká početnost netopýrů. Byl prokázán výskyt 10 druhů. Nepříznivou stránkou místní fauny savců jsou vysoké početní stavy černé zvěře (Sus scrofa) a lišky obecné (Vulpes vulpes), které jsou do rezervace lákány relativním klidem v místních rákosinách a v lese. Reprezentativní složkou místní fauny jsou též obojživelníci. Z žab jsou nejpočetnější kuňka obecná (Bombina bombina), ropucha obecná (Bufo bufo), rosnička zelená (Hyla arborea) a skokan skřehotavý (Rana ridibunda).
Hlavní péče spočívá v pravidelném kosení mokřadních luk a ve správné manipulaci s vodní hladinou v rybníku, což ovlivňuje míru podmáčení navazujících luk. Zásadním je také způsob a intenzita rybničního obhospodařování Bohdanečského rybníka a rybníku Matka.
Prostor NPR je přístupný jen po značených cestách. Trhání rostlina rušení živočichů je zakázán. Pro pozorování ptactva jsme pro Vás vybudovali na Polákově poloostrově ptačí pozorovatelnu, která je přístupná bez omezení.
Jeřáb popelavý patří k nejnápadnějším ptačím v rezervaci hnízdícím druhům. (Foto Z. Růžičková)
Lužní les nedaleko Zábranských rybníků. (Foto Z. Růžičková)
Bublinatka jižní je jednou z našich masožravých bylin. (Foto Z. Růžičková)
Ptačí pozorovatelna na Polákově poloostrově je hojně využívána amatérskými ornitology i návštěvníky Lázní Bohdaneč. (Foto Z. Růžičková)
Klidná hladina rybníka. (Foto Z. Růžičková)
Modrásek bahenní je předmětem ochrany EVL. (Foto M. Pešata)
Náhon z Opatovického kanálu napájející Bohdanečský rybník. (Foto Z. Růžičková)
Voďanka žabí má ledvinité listy připomínající svým tvarem listy leknínu. (Foto Z. Růžičková)
Porosty leknínu bělostného v lagunách. (Foto Z. Růžičková)
V létě se na rybníce shromažďují pelichající labutě velké. (Foto Z. Růžičková)
Leknín bělostný se v NPR znovu objevil po odbahnění Bohdanečského rybníka. (Foto Z. Růžičková)
Jinde vzácný skokan ostronosý patří v NPR k nejběžnějším druhům obojživelníků. (Foto Z. Růžička)
I mladá, toho roku metamorfovaná rosnička zelená vylézá na stébla bylin. (Foto M. Růžička)
Pro snůšku skokana štíhlého je typické, že jejím středem prochází stvol vodní byliny, nebo klacek. (Foto M. Růžička)
Skokan štíhlý žije mimo dobu páření převážně v listnatých lesích. (Foto M. Růžička)
Při výlovu rybníka lze pozorovat množství paběrkujících ptáků, jako například volavky bílé, či orly mořské. (Foto Z. Růžičková)
Jedna z tůní na louce v severozápadní části NPR. (Foto M. Růžička)
Blatnice skvrnitá se v době páření ozývá hlasem připomínajícím zvuk naklepávané kosy. (Foto M. Růžička)