Přírodní rezervace Zlatá louka

Geologie

Geologické podloží tvoří vápnité glaukonitické slínovce, což jsou usazeniny druhohorního moře, staré přibližně 90 milionů let. Na území PR na povrch vyvěrají puklinové prameny, které udržují vysokou vlhkost půdního horizontu po celý rok. Silné zavodnění společně s nízkým obsahem živin umožnily vznik slatiniště, vrstva humolitu má mocnost až 2,5 m. Vzhledem k podloží je voda minerálně bohatá s vysokým obsahem vápníku. S vysokým nasycením vápníkem souvisí velice omezená dostupnost fosforu, proto se na takovýchto stanovištích vyvinula unikátní společenstva druhů adaptovaných na limitaci fosforem. V současné krajině jsou tato společenstva velice vzácná v důsledku plošných meliorací a intenzivnímu hnojení zemědělských kultur v druhé polovině minulého století.

Flóra

Nejzajímavějším společenstvem v PR je ostřicovo-mechové slatiniště v jižní části PR. Roste zde 11 druhů ostřic, některé z nich jsou velice vzácné např.: ostřice Davallova (Carex davalliana – období květu V-VI, o. hostova (C. hostiana – VI-VII), o. šupinoplodá (C. lepidocarpa – V-VI). Z dalších vzácných druhů zde můžeme nalézt dva druhy orchidejí (Epipactis palustris –VII), prstnatec májový (Dactylorhiza majalis – VI), rosnatku okrouhlolistou (Drosera rotundifolia – VII), vachta trojlistou (Menyanthes trifoliata – IV-V), suchopýr širolistý (Eriophorum latifolium – VI-VII), bařičku bahenní (Triglochin palustre – VI-VII), toliji bahenní (Parnassia palustris – VIII) a bleduli jarní (Leucojum verum – III-IV). Porosty s charakterem lesa jsou soustředěny především kolem drobných struh. V stromovém patře převažuje olše lepkavá (Alnus glutinosa), doprovázena je břízou bělokorou (Betula pendula). V bylinném patře upoutají pozornost především hustě trsnaté traviny bezkolenec modrý (Molinia caerulea) a ostřice latnatá (Carex paniculata). Zajímavý je výskyt přesličky největší (Equsetum telmateia) a orchideje bradáčku vejčitého (Listera ovata). V okrajových částech PR se vyskytují luční společenstva mezofilních a podmáčených luk. Mezofilní louky jsou druhově pestré a květnaté, stav podmáčených luk je dosti neutěšený, většinou leží ladem a zarůstají rákosem obecným (Phragmites australis) a nitrofilní vegetací.

Fauna

Vzhledem k charakteru území je na území poměrně pestrá fauna vázaná mokřadní ekosystémy. Slatiniště hostí velice zajímavé společenstvo měkkýšů. Především výskyt různých druhů vrkočů (např. vrkoč Geyerův (Vertigo geyeri), v. mnohozubý (Vertigo antivertigo) a kuželíka tmavého (Euconulus praticola)vypovídá o reliktním charakteru zdejších slatinných luk. V tůni na západním okraji PR se pravidelně rozmnožuje druhů obojživelníků (čolek horský (Triturus alpestris), č. obecný (T. vulgaris), ropucha obecná (Bufo bufo), rosnička zelená (Hyla arborea), skokan hnědý (Rana temporaria), s. krátkonohý (Pelophylax lessonae) a s. zelený (P. esculentus). Z plazů se v PR vyskytují ještěrka živorodá (Zootoca vivipara), užovka obojková (Natrix natrix). V nedávné minulosti zde byl zastižen nenápadný pták sluka lesní (Scolopax rusticola), což je jediný doložený záznam z CHKO Železné hory.

Způsoby péče o území

Do 90. let minulého století ležela lokalita dlouhou dobu ladem, díky tomu se zde vyvinuly zapojené olšové porosty, nejcennější prameništní slatiniště kromě olší zarostlo kompletně rákosem obecným (Phragmites australis). Posledních cca 25 let je slatiniště pravidelně koseno a je odstraňován nálet. Mezofilní louky jsou koseny technikou. Pcháčové louky v na severovýchodě jsou koseny pouze příležitostně v závislosti na dostupnosti finančních prostředků.

Omezení pro návštěvníky

Dle zřizovací vyhlášky z května 1993 lze do vymezené plochy vstupovat pouze se souhlasem Správy CHKO.

Rozloha	11,40 ha
Nadmořská výška	470 - 490 m
Území je zvláště chráněno od	14. 5. 1993
Orgán ochrany přírody	AOPK ČR - RP Východní Čechy
Výpis z rezervační knihy	výpis z rezervační knihy

Přírodní rezervace Zlatá louka

Předmět ochrany

Základní údaje

Geologie

Flóra

Fauna

Způsoby péče o území

Omezení pro návštěvníky

MZCHU v okolí

Fotogalerie