Hluboké rašeliniště s mnoha ohroženými druhy rostlin a živočichů. Celý ekosystém je zbytkovou ukázkou typických biotopů daného regionu.
Rozloha | 11,40 ha |
Nadmořská výška | 470 - 490 m |
Území je zvláště chráněno od | 14. 5. 1993 |
Orgán ochrany přírody | AOPK ČR - RP Východní Čechy |
Výpis z rezervační knihy | výpis z rezervační knihy |
Geologické podloží tvoří vápnité glaukonitické slínovce, což jsou usazeniny druhohorního moře, staré přibližně 90 milionů let. Na území PR na povrch vyvěrají puklinové prameny, které udržují vysokou vlhkost půdního horizontu po celý rok. Silné zavodnění společně s nízkým obsahem živin umožnily vznik slatiniště, vrstva humolitu má mocnost až 2,5 m. Vzhledem k podloží je voda minerálně bohatá s vysokým obsahem vápníku. S vysokým nasycením vápníkem souvisí velice omezená dostupnost fosforu, proto se na takovýchto stanovištích vyvinula unikátní společenstva druhů adaptovaných na limitaci fosforem. V současné krajině jsou tato společenstva velice vzácná v důsledku plošných meliorací a intenzivnímu hnojení zemědělských kultur v druhé polovině minulého století.
Nejzajímavějším společenstvem v PR je ostřicovo-mechové slatiniště v jižní části PR. Roste zde 11 druhů ostřic, některé z nich jsou velice vzácné např.: ostřice Davallova (Carex davalliana – období květu V-VI, o. hostova (C. hostiana – VI-VII), o. šupinoplodá (C. lepidocarpa – V-VI). Z dalších vzácných druhů zde můžeme nalézt dva druhy orchidejí (Epipactis palustris –VII), prstnatec májový (Dactylorhiza majalis – VI), rosnatku okrouhlolistou (Drosera rotundifolia – VII), vachta trojlistou (Menyanthes trifoliata – IV-V), suchopýr širolistý (Eriophorum latifolium – VI-VII), bařičku bahenní (Triglochin palustre – VI-VII), toliji bahenní (Parnassia palustris – VIII) a bleduli jarní (Leucojum verum – III-IV). Porosty s charakterem lesa jsou soustředěny především kolem drobných struh. V stromovém patře převažuje olše lepkavá (Alnus glutinosa), doprovázena je břízou bělokorou (Betula pendula). V bylinném patře upoutají pozornost především hustě trsnaté traviny bezkolenec modrý (Molinia caerulea) a ostřice latnatá (Carex paniculata). Zajímavý je výskyt přesličky největší (Equsetum telmateia) a orchideje bradáčku vejčitého (Listera ovata). V okrajových částech PR se vyskytují luční společenstva mezofilních a podmáčených luk. Mezofilní louky jsou druhově pestré a květnaté, stav podmáčených luk je dosti neutěšený, většinou leží ladem a zarůstají rákosem obecným (Phragmites australis) a nitrofilní vegetací.
Vzhledem k charakteru území je na území poměrně pestrá fauna vázaná mokřadní ekosystémy. Slatiniště hostí velice zajímavé společenstvo měkkýšů. Především výskyt různých druhů vrkočů (např. vrkoč Geyerův (Vertigo geyeri), v. mnohozubý (Vertigo antivertigo) a kuželíka tmavého (Euconulus praticola)vypovídá o reliktním charakteru zdejších slatinných luk. V tůni na západním okraji PR se pravidelně rozmnožuje druhů obojživelníků (čolek horský (Triturus alpestris), č. obecný (T. vulgaris), ropucha obecná (Bufo bufo), rosnička zelená (Hyla arborea), skokan hnědý (Rana temporaria), s. krátkonohý (Pelophylax lessonae) a s. zelený (P. esculentus). Z plazů se v PR vyskytují ještěrka živorodá (Zootoca vivipara), užovka obojková (Natrix natrix). V nedávné minulosti zde byl zastižen nenápadný pták sluka lesní (Scolopax rusticola), což je jediný doložený záznam z CHKO Železné hory.
Do 90. let minulého století ležela lokalita dlouhou dobu ladem, díky tomu se zde vyvinuly zapojené olšové porosty, nejcennější prameništní slatiniště kromě olší zarostlo kompletně rákosem obecným (Phragmites australis). Posledních cca 25 let je slatiniště pravidelně koseno a je odstraňován nálet. Mezofilní louky jsou koseny technikou. Pcháčové louky v na severovýchodě jsou koseny pouze příležitostně v závislosti na dostupnosti finančních prostředků.
Dle zřizovací vyhlášky z května 1993 lze do vymezené plochy vstupovat pouze se souhlasem Správy CHKO.
Území leží v chráněné krajinné oblasti Železné hory
Vápnitá slatiniště v PR hostí unikátní flóru, populace kruštíku bahenního patří v regionu mezi nejpočetnější (pravidelně více než tisíc kvetoucích jedinců). (Foto Z. Růžičková)
Kruštík bahenní - detail květu. (Foto Z. Růžičková)
Pohled na kvetoucí kruštíky bahenní. (Foto Z. Růžičková)
Ostřice latnatá vytváří mohutné stoličkovité trsy, mohou být vysoké přes jeden metr. (Foto V. Peřina)
O rosničce zelené se lidé dříve domnívali, že umí předpovídat počasí. (Foto M. Pešata)
Kruštík bahenní - detail květenství. (Foto Z. Růžičková)
Rákos obecný dokáže rychle expandovat na opuštěných vápnitých slatiništích. (Foto Z. Růžičková)
Masožravá rostlina rosnatka okrouhlolistá je typickým obyvatelem mechových slatinišť a rašelinišť. (Foto Z. Růžičková)
Přeslička obrovská je naší největší přesličkou, v PR Zlatá louka roste na okrajích mokřadních olšin. (Foto Z. Růžičková)
Linduška luční s oblibou hnízdí na vlhkých loukách. (Foto M. Pešata)